Rok 1968 – embéčko vládne

21. Srpen 1968 ve fotografiích i myslích lidí zahrnuje především tanky, české vlajky a beznaděj. Jaký byl ale rok 1968 po motoristické stránce?

Tento rok byl sice plný zvratů, ale po dopravní stránce se toho zas tak moc nestalo. Především naše republika čekala na otevření prvního úseku dálnice D1. Jenže obnovená stavba započala jen rok předtím, a tak první vozidla projela po této nejstarší silnici až v roce 1971. Takže asi nejvýznamnější tehdejší otevřenou silniční stavbou byla Vysočanská estakáda v Praze.

Čím jsme jezdili?

Jenže dálnice byla potřeba už jen kvůli tomu, že počet automobilů v České republice prudce stoupal. Na silnicích jsme mohli stále potkat staré Octavie, i když tu už vládl jiný model. Slavné „embéčko“ směřovalo do posledního roku svého života a mezi lidmi tak už bylo velmi rozšířeno. Již o rok později jej nahradila jeho omlazená verze s číselným označením 100 nebo 110.

Ale kdo by zapomněl na mnohé „přátele modrého dýmu“. Vždyť po tehdejších silnicích se proháněla spousta dvoutaktních Wartburgů 1000-353 a Trabantů 601.

Tuzexový příslib

Kdo měl dostatečné množství vlivných známých, hodně Bonů a spoustu štěstí, mohl se vozit v „luxusnějších“ značkách. Tuzex nabízel Renault 10, Simcu nebo Dacii 1100 (licenční Renault 8), Ladu 2105 nebo malý Fiat 500. Nejde opominout ani slavné zahájení výroby „Stalinových saní“ – Volhy 24. V roce 1968 se k nám dostaly první kusy, na policejní verze jsme si však museli ještě několik měsíců počkat.

Zapomněli jsme na něco? Jistě! V srpnu 1968 jsme se asi nejvíce setkávali s vojenskými automobily. V zeleném kontrolovaly pořádek velké GAZy 69 ARO M-461.