Seskupování hvězd do galaxií typu Mléčné dráhy se výrazně zpomalilo ve srovnání s dobou před několika miliardami lety.
Zjistil to evropský Herschelův teleskop. Vědci zatím neznají příčinu tohoto faktu.
"Před třemi miliardami let hvězdy vznikaly mnohem rychleji než dnes," uvedl astronom Steve Eales z nizozemské pobočky Evropské vesmírné agentury ESO.
Díky tomu také galaxie více "žily" a rychleji se vytvářely.
Astronomové si této skutečnosti mohli povšimnout až dnes díky modernímu Herschelovu teleskopu. Ten byl do kosmu vypuštěn loni a z oběžné dráhy ve vzdálenosti 1,5 milionů kilometrů od Země sleduje infračervené záření přicházející z dalekého vesmíru.
ČTĚTE TAKÉ:
Evropský teleskop objevil "nemožnou" hvězdu
Pohled do hlubokého vesmíru odhaluje skryté galaxie
Astronomové už vědí, že zhruba přd deseti miliardami let se "galaxie a jejich hvězdy tvořily opravdu rychle," dodal Eales. Doplnil však, že dřívější teleskopy neviděly to, co Herschel.
"Herschel umí pozoroat galaxie v inračerveném spektru a náhle nám proto poskytl pohled do bližšího vesmíru, který je vzdálen jen tři až čtyři miliardy světelných let," upřesnil Eales. Podle vědce tak Herchel pomohl vyplnit velkou mezeru v kosmické historii.
Nová zjištění však ukázala na zatím nevyřešenou záhadu. "V jeden určitý čas se hvězdy přestaly vytvářet, a to přesto, že podmínky v kosmu zůstaly stejné," podivují se nizozemští vědci.
Astronomové podotkli, že to byl právě Herschelův teleskop, který ukázal na embryonální masivní hvězdu, která by podle součaných znalostí ani neměla existovat.
Díky teleskopu známe nový kosmos
David Southwood, který vede vědecký tým zabývající se robotikou v rámci agentury ESO dodal, že Herschel svým způsobem objevil zcela "nový vesmír".
Dalekohled, který je pojmenován po astronomu Friedrichu Wilhelmu Herschelovi, patří mezi nejnákladnější vědecká zařízení sestrojená v Evropě.
| Herschelův vesmírný dalekohled |
| Herschelova vesmírná observatoř (HSO) ke přístroj určený k pozorování objektů v infračerveném oboru světla. Byl vypuštěn 14. května 2009. HSO je díky svému hlavnímu zrcadlu o průměru 3,5 m největším infračerveným dalekohledem a zároveň největším teleskopem umístěným ve vesmíru. |
| Herschelův kosmický dalekohled je asi 7,5 metru dlouhý a 4 m široký. Váží 3400 kg a je rozdělen na dvě části. Servisní část obsahuje polohovací zařízení, zdroj energie, místo pro ukládání dat a centrum pro komunikaci. Ve druhé části je umístěno primární zrcadlo o průměru 3,5 m a sekundární zrcadlo o průměru 0,3 m. |
| Celá aparatura je ochlazována tekutým heliem na teplotu blížící se absolutní nule. Navíc každý ze tří detektorů má zvláštní chlazení, které dokáže snížit teplotu až na 0,3 stupně nad absolutní nulu. Chladicí kapaliny má teleskop k dispozici 2000 litrů. Její spotřebované množství je hlavním faktorem, který ovlivňuje dobu funkčnosti celé observatoře, přičemž se počítá s 3 - 4 roky |
| Zdroj: wikipedia.cz |
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz