Lukáš Jarolím: Chování fanouškům směrem k nám bylo v Sieně nechutné

Záložníka Lukáše Jarolíma čeká v jeho fotbalové kariéře s velkou pravděpodobností už čtvrté angažmé ve Slavii.

Ve čtvrtek na soustředění týmu ve Špindlerově Mlýně prozradil, že už zbývá jenom podepsat smlouvu. Tu podepsal s vedením týmu ve večerních hodinách. Kontrakt má platnost jeden rok se stejně dlouhou opcí.
 

"V AC Siena mi končí smlouva 30. června a nikdo mi její prodloužení nenabídl. Nový sportovní ředitel klubu mě ani vůbec nekontaktoval, takže tuhle záležitost považuji za uzavřenou. S šéfem Slavie panem Tomášem Rosenem jsme na všem dohodnutí a zbývá jen podepsat smlouvu k 1. červenci. Formálně je jen nutné, aby ze Sieny přišel nějaký papír, že můžu hrát za Slavii do konce června přátelské zápasy. Ale i kdyby se stalo, že by si to v Sieně rozmysleli a nabídli mi pokračování, tak bych to stejně odmítl. Nechtěl bych tam zůstat," prohlásil po dopoledním kondičním tréninku třiatřicetiletý Lukáš Jarolím.
 

Jako nováček si rozhodně nepřipadá
 

Ke kádru Slavie se připojil až ve středu večer a i když jsou v týmu jen dva hráči - David Hubáček a Stanislav Vlček - z kolektivu, z něhož před třemi lety zamířil do Itálie, tak si jako nováček nepřipadá. V Edenu působil už třikrát. Jako žák v letech 1982 až 1987, jako junior a hráč A mužstva v letech 1991 až 1997 a dokonce má v červenobílém dresu na kontě mistrovský titul z roku 1996, naposledy oblékal "sešívané" tričko v sezonách 2005 až 2007. "Zbyli tu ještě kluci z realizačního týmu, pořád jsem byl v kontaktu a Slavia byla pro mne první variantou," připomněl Lukáš Jarolím.
 

V minulosti byly nejednou kořením ligy konflikty otce a syna Jarolímových, jejich cesty se několikrát rozešly a nyní sešly znovu. "Občas jsme měli s tátou nějaké střety, ale myslím, že jsme teď oba už o něco starší a rozumnější. Trénoval mě v Příbrami, ve Slovácku, ve Slavii a teď znovu v Edenu. Snad už mě nebude posílat z tréninku do kabiny a žádné nepříjemnosti nebudou," řekl Jarolím junior s úsměvem.
 

Drsný závěr sezony v Sieně
 

Závěr italského angažmá nebyl pro tvořivého záložníka s bohatými zkušenostmi z české, francouzské a italské ligy přiliš příjemný.
 

"V Sieně byla atmosféra uvnitř mužstva dost v pohodě, ale pak se proti nám začali obracet i fanoušci a někdy to bylo až dost nechutné. Bylo skoro od začátku ligy jasné, že budeme hrát o záchranu. Výsledkově se nám nedařilo a nakonec to končilo tak, že když jsme se vraceli ze zápasů do hotelu, tak tam fanoušci čekali a chtěli jít do střetů. Musela nás doprovázet policie. Vyvrcholilo to po zápase v Boloni. Příznivci Sieny věděli, že náš hotel, do něhož jsme jezdili na soustředění, má policie pod kontrolou. A tak si na nás počkali na dálnici, kterou zablokovali. Zase jsme museli čekat na policisty, aby nás z toho dostali. V Itálii jsou lidi prostě do fotbalu blázni. Ale stačí jednou dvakrát prohrát a už tahají nože ze skříně," vyprávěl Lukáš Jarolím o posledním roce v Serii A.
 

Jinak si ale na Itálii nestěžoval. "Lidé tu žijí fotbalem víc. Životním stylem, klimatem a kuchyní je Itálie daleko pohodovější než Francie. Do Slavie jsem si přinesl ze Serie A především zkušenosti. Příprava byla hodně zaměřená na taktiku, týdně bývaly většinou tři taktické tréninky. Jsem zdravý, neměl jsem žádné zranění, fyzicky jsem na tom dobře, tak Slavii snad nějak pomůžu," poznamenal záložník, který hrál českou ligu nejen za Slavii, Příbram a Slovácko, ale také za Cheb, České Budějovice a Mladou Boleslav.
 

Nepřehlédl v kádru Francka Madoua z Pobřeží slonoviny, jehož svalová hmota je mezi fotbalisty něčím naprosto nevídaným. "No, jsem na něj zvědavý, jestli také umí s balónem. Mohl by pár obránců zbourat," dodal Lukáš Jarolím pobaveně.
 

Příprava na ligu bude provázena zápasy světového šampionátu. "Tipuji na první tři místa Argentinu,, Brazílii a Španělsko," uzavřela staronová posila Slavie.