Česká hokejová reprezentace se bude muset na blížícím se mistrovství světa obejít bez řady hráčů, kteří v nedávné minulosti tvořili osu mužstva.
Po tragédii Jaroslavle přišel (nejen) národní tým o tři skvělé kluky, po skončení základní části NHL se začaly množit omluvenky. A český hokejový fanoušek začal – jak je jeho zvykem – ve všem šťourat.
Kaberle má dítě, tak nepojede kvůli němu. No a co? Tak má dítě, bóže, no. To je toho! Viděl by malýho o čtrnáct dní pozdějc, stejně na něj má celý léto, tak co blbne?
Rolinek? Zraněnej? Jooo? A že mohl dohrát ruskou ligu do konce a pak ještě trénovat, to je nějaký divný, ne? Jestli už z něj náhodou taky neroste nějaká hvězda...
Ale nejhorší ze všeho je ten Pavelec. Jak je todle možný? Winnipeg mu start nezakáže, jenom nedoporučí, a on má tu drzost říct, že stejně nepojede? To je nějakej Čech? Houby Čech, zrádce je to!
Podívejte se po různých internetových diskuzích a podobné věty najdete v řadě z nich. Sedněte si v hospodě ke stolu, kde se baví fandové o hokeji, a byl by div, kdyby tohle téma nezaznělo. Hokejoví fandové (a sportovní fandové obecně) jsou u nás jednak hodně zmlsaní, jednak namlsaní – a jednak nekritičtí. Jeden den někoho vynášejí do nebes, druhý den by si od něj nevzali ani kůrku chleba. Stačí se podívat na to, jak se mezi sebou někteří baví na téma reprezentačních výsledků. "MY jsme porazili Kanadu, ale VONI, blbci, prohráli s Německem."
Myslím si, že s důvody Tomášů Kaberleho a Rolinka není vůbec možno polemizovat. Jednak toho oba pro reprezentaci odvedli spoustu (a kdyby to šlo, nepochybuju, že by jeli i letos), jednak zkrátka... tohle jsou důvody, na které může kouč Hadamczik říct snad jen – tak kluci, budu doufat, že to vyjde za rok. Ale co ten zpropadený Pavelec? Ten leží v hlavách a žaludcích nejen fanoušků – vždyť i reprezentační vedení se nechalo slyšet, že to je celé nějaké divné a že kdyby Winnipeg postoupil do play-off, stejně by Pavelec chytal dál.
V tom je trošku zakopaný pes. Tahle prohlášení se mi nezdají šťastná. Pavelec zkrátka, jako všichni ostatní, žije jenom jednou. I Pavelec, jako všichni ostatní, plánuje rodinu, uvažuje o budoucnosti, hlídá si dobrou práci, když už jí má. A stačil by mu zlomek inteligence, kterou ve skutečnosti disponuje, aby pochopil náznaky svých šéfů.
Řekněte mi – a upřímně – pustili byste se na večírku do nějakého divokého flirtování s krásnou brunetkou, když by všechno měla vaše skvělá přítelkyně pod dohledem? I kdyby vám předtím pětkrát řekla, že vám to nezakazuje, ale že z toho radost nemá? Myslím, že ne. A Ondřej Pavelec teď zkrátka zůstává věrný svojí partnerce, i když by ho onen zmíněný reprezentační flirt lákal. Tohle není důvod ke kritice. Leda že by se svět už úplně zbláznil.