Po měsíci opět v Manchesteru, opět vedou 1:0 a opět si výhru nechají v úplném závěru vyrvat. Fotbalisté Chelsea jsou, zdá se, nepoučitelní a v nedělním šlágru 9. kola Premier League na Old Trafford (záznam vysílá v pondělí v noci od 00:15 NOVA Sport a VOYO) proto prožili déjà vu.
Dokud nezmění svou mentalitu a nepochopí, proč se jim to stalo, nebudou pro mě jasným kandidátem na titul...
Když přesně před třemi lety ve stejné fázi sezony přijel na stadion Manchesteru United městský rival City, uštědřil domácím debakl 1:6. Pravda, dohrával sice v početní výhodě, ale to vyplynulo z jeho pojetí. Ve chvíli, kdy se dostal do vedení, nestáhl se dozadu a nevyčkával. Naopak – aktivním přístupem nutil soupeře k chybám, které zákonitě přišly. A pak se nespokojil s dvougólovým ani třígólovým náskokem. Sálala z něj touha soupeře dorazit, což se povedlo měrou vrchovatou. Tímhle zápasem si natolik vylepšil skóre (a United jej logicky samozřejmě pohoršil), že to v konečném účtování znamenalo titul.
Podívejme se, jak se v identické situaci zachová Chelsea. Přijede na Etihad Stadium v pozici lídra tabulky, který ještě neztratil ani bod. Proti Manchesteru City jde do vedení a hraje přesilovku. Myslíte, že převezme otěže zápasu a bude chtít přidávat další branky? Ne, dokonce se ani nedrží balón, což by byl při hře 11 proti 10 takřka zaručený recept na výhru. Stáhne se a sází na obranu. Za to je potrestána vyrovnávacím gólem.
Manažer Manchesteru City Manuel Pellegrini takovou taktiku nechápal a po zářijovém duelu mluvil o tom, že Chelsea hrála jako malý tým.
Znělo to jako zhrzená slova o kyselých hroznech, ale když se podíváme na průběh nedělního utkání v červené polovině Manchesteru, zjistíme, že jsou tam podobné rysy. Přestože Blues šli do utkání jako jasný favorit, statistiky napovídají, že v zápase to vidět nebylo. Domácí měli převahu v držení míče, častěji zakončovali a zaznamenali víc střel na bránu. Navzdory tomu Chelsea otevřela skóre a držela tedy všechny trumfy ve svých rukou. Zbývalo jediné: zasadit protivníkovi ránu z milosti.
Ale kdepak – José Mourinho raději poslal na hřiště místo ofenzivního Oscara destruktivního Johna Obiho Mikela a dal tím najevo svůj záměr ubránit nejtěsnější náskok. Stalo se to, na co mužstva s negativní taktikou dost často doplácejí: gól na 1:1 těsně před koncem.
A pozor! Letošní Manchester United zatím rozhodně není tak silný jako ten před třemi lety, kdy vzdoroval Manchesteru City až do poslední minuty posledního kola celé sezony. Nyní se výsledkově trápí a na vedoucí Chelsea má desetibodovou sekeru. Jeho obrana je tak děravá, že si v ní minulý týden udělali průchoďák i útočníci průměrného West Bromwiche. Jenže Blues toho nevyužili a i z tohoto pohledu se dá říci, že spíš dva body ztratili, než jeden získali.
Jenže Mourinho je spokojen. Taktika, kterou ordinuje, zatím přinesla vedoucí postavení a chválu kritiků. Bývalý velšský reprezentant Robbie Savage řekl pro BBC: „Tenhle tým může vyhrát ligu o šest, sedm, osm nebo devět bodů, pokud bude skutečně chtít.“ Může se samozřejmě mýlit, tak jako jsem mýlil já, když jsem prorokoval, že po říjnových zápasech s Arsenalem a na Manchesteru United si Chelsea svůj tříbodový náskok v čele tabulky neuchová. Uchovala a dokonce ho ještě o jeden bodík navýšila.
O to ale v téhle fázi soutěže ještě nejde. Znalci vědí, že první kritické období přichází v listopadu a prosinci. Pro Chelsea to vesměs platí dvojnásob. A její myšlení ve velkých zápasech s těžkými soupeři mě zatím nepřesvědčilo o tom, že máme před sebou nového suverénního vládce.
Navíc liga ještě není ani ve čtvrtině. A při její letošní vyrovnanosti (mezi třetím Manchesterem City a dvanáctým Stoke je rozdíl šesti bodů) se ještě může stát spousta věcí.