Arogance, pýcha a pohrdání. Rodgerse stihl spravedlivý trest

Každý velkohubý výrok se vám jednou vrátí. A spíše dřív než později. Už to snad pochopil i liverpoolský manažer Brendan Rodgers, jehož za povýšené chování stihl trest v podobě vyřazení v semifinále FA Cupu s Aston Villou.

Před zápasem Rodgers varoval talentovaného Raheema Sterlinga, který údajně koketuje s nabídkou z Manchesteru City: „Jestliže tvrdíte, že Manchester City je větší klub než Liverpool, mýlíte se. Momentálně se s námi nemohou srovnávat. Největšími dvěma kluby v zemi jsou Liverpool a Manchester United – a ostatní se perou o to, aby se za 20 let dostali na stejnou úroveň.“

Je to přesně ten způsob myšlení, kvůli němuž Reds už čtvrtstoletí čekají na ligový titul. Jejich dávné úspěchy jim pochopitelně nikdo nevezme. Osmnáctkrát vyhráli anglickou nejvyšší soutěž, pětkrát triumfovali v Poháru mistrů či Lize mistrů. To se nedá popřít.

Problém je v tom, že začali z té minulosti žít a stagnovali. Na rozdíl od jiných klubů, které se vyvíjely a zlepšovaly, v Liverpoolu se uhnízdil pocit, že má jakési svaté právo vyhrávat trofeje. Nic takového přirozeně neexistuje. Výsledky si buď vybojujete, nebo nevybojujete. Zadarmo vám nikdo nic nedá. Opravdu velký klub se pozná podle toho, že neusíná na vavřínech a snaží se jít neustále dopředu. Takže když už si Rodgers dovolil rýpnout do Manchesteru City, neměl by zapomínat na tato nezpochybnitelná fakta: Citizens mají za poslední čtyři roky čtyři cenné vavříny včetně dvou prvenství v Premier League. Liverpool dobyl jeden – Ligový pohár z roku 2012. Manchesterský klub disponuje větším stadionem, který navíc rozšiřuje, nedávno dokončil nejmodernější mládežnickou akademii na světě a nemá žádné dluhy. Ty liverpoolské narostly na 57 milionů liber.

Takže v čem se tedy tyto dva kluby nemohou „momentálně měřit“? Výsledky v evropských pohárech? Citizens mají daleko lepší koeficient a letos postoupili ze skupiny smrti přes AS Řím, když dokonce porazili i Bayern Mnichov. Liverpool vypadl s Basilejí a v Evropské lize pak s Besiktasem Istanbul. Vzájemnou bilancí v lize? Ta je v poslední době naprosto vyrovnaná. Atraktivitou hry? Tým Manuel Pellegriniho má nejlepší útok v Premier League a dal o 20 gólů víc.
A takhle můžete jít bod po bodu. Citizens došli dál v UEFA Youth League, juniorské obdobě Ligy mistrů. Jejich dorost postoupil do finále mládežnického FA Cupu. Ve finále loňského mistrovství světa v Brazílii měl obhájce anglického titulu tři zástupce. Klub z města Beatles ani jednoho.

Zkrátka a dobře – pokud v něčem má Liverpool navrch, pak jsou to jen a jen ty historické úspěchy. Na ty už ovšem těžko někoho nalákáte. A tak Liverpool loni přišel o Luise Suáreze, jenže místo toho, aby takovou výjimečnou individualitu nahradil, přivedl místo něj několik průměrných hráčů. Skutečný gigant by to udělal jako Barcelona. Prodal by jednoho špičkového fotbalistu (Alexise Sáncheze) a angažoval jiného (právě Suáreze).

Přestupová politika Reds je vůbec zvláštní. Od příchodu Brendana Rodgerse utratili za posily 210 milionů liber. A výsledek? Za tři roky žádná cenná trofej. A to připomínám, že Rodgers od svých předchůdců zdědil dva hráče světového formátu – vedle Suáreze ještě Stevena Gerrarda.
Dodnes však nevyřešil problémy s defenzivou, které v loňské sezoně připravily jeho tým o první příčku v lize. V létě nejprve nakupoval hráče a teprve potom začal přemýšlet o tom, jaký systém jim ušije na míru. Trvalo mu to několik měsíců, čímž ztratil téměř polovinu sezony a přišel o možnost bojovat o nejvyšší pocty. A když už se mu sestava usadila, začal do ní nevhodně zasahovat. Podivné taktické tahy – Sterling na místě halvbeka, Can na pravém kraji obrany – se mu nakonec vymstily.

Jeho pověst geniálního stratéga hodně utrpěla. Vlastně je to s ní jako s tím postavením Liverpoolu na scéně anglického klubového fotbalu. Ano, dříve tam něco bylo. Jenže fanoušky zajímá hlavně přítomnost. A pak taky budoucnost. Jestli ovšem Rodgers své myšlení nezmění a nenajde v sobě pokoru, více úcty a respektu k soupeřům a především dostatek sebereflexe, jen těžko se z dobrého trenéra stane velkým a úspěšným.

Zatím předvedl aroganci, pýchu a pohrdání. A za to jej fotbal spravedlivě odměnil.