Příběh loňských finalistek: Spanilý start Kvitové, krach Bouchardové

Zdroj: Profimedia

Jaký že je nejlepší možný způsob rozjet obhajobu za titulem z tenisového Wimbledonu? Jak demonstrovat na dvorci sílu, víru ve vlastní schopnosti a postavit se čelem všem pochybovačům? Odpověď na tyto otázky dala ve svém prvním utkání letošního ročníku slavného turnaje dvojnásobná šampionka z All England Clubu Petra Kvitová.

Aniž by odehrála jediné přípravné utkání na travnatém povrchu, předvedla proti Nizozemce Kiki Bertensové naprostou demolici. Česká tenistka sehrála po nemoci jedno z nejrychlejších utkání ve Wimbledonu v novodobé éře. Na postup do druhého kola jí stačilo pouhých 35 minut, během kterých přišla při vlastním podání o jeden jediný bod. V závěru zápasu totiž udělal dvojchybu.

S největší pravděpodobností ale Kvitová odehrála nejkratší duel ve své kariéře. Na nejslavnějším turnaji drží rekord Susan Tuttová, která vyběhla s Marion Bandyovou v roce 1969 za pouhých 20 minut. Tak krátkou dobu jako česká tenistka ale nestrávil v utkání na londýnské trávě nikdo jiný už pěknou řádku let.

Český sportovní fanoušek je nesmírně kritický. V jednu chvíli chválí do nebes, při neúspěchu ale dokáže bleskově otočit a nenechá na sportovci nit suchou. I Petra Kvitová o tom ví své. Ale s neúspěchy, které do sportu také patří, se česká hráčka umí poprat s velkou noblesou a zároveň pokorou sobě vlastní.

A pro srovnání – pamatujete loňské finále? Kdo stál na druhé straně dvorce? Kanaďanka Eugenie Bouchardová. Ta Bouchardová, které v blízké době všichni předpovídali velkou budoucnost. Ta Bouchardová, která prohrála 12 z posledních 14 zápasů a chvíli poté, co Kvitová slavila bleskový postup do druhého kola, smutně opustila letošní Wimbledon po porážce se 117 hráčkou světa, neznámou Číňankou Duanovou.

Ano, co člověk, to příběh. Jiný, originální, nenapodobitelný. Příběh vítězství i porážek. A to platí jak v životě, tak i ve sportu. Nebuďme proto tolik kritičtí, když se něco nepovede. Petře se to včera povedlo parádně. Pokud v podobném duchu pojede dál – jásejme. Pokud ne – nehaňme. Petro, držíme palce!