Dakar má za sebou první dlouhou etapu. Bylo to peklo na zemi!

Tohle je vždycky problematická záležitost. Všechno je tak trochu syrové. Posádky si zvykají na tu hrůzu, manažeři vytvářejí za pochodu ideální logistiku týmu a mechanici pořád něco hledají a stěhují. Navíc měl i jejich přejezd včera skoro tisíc kilometrů.

280 kilometrů rychlostní vložky neboli, jak my Dakaráci po francouzsku říkáme, „speciály“, není moc. Jenomže záleží na terénu. Sebastian Loeb to jel lehce přes dvě hodiny, takže to bude kalup. Průměrná rychlost nad sto třicet.
 

Pro náklaďáky to vůbec není příjemné. Rychle to uteče, ale jsou to tři hodiny napětí a nebezpečí. Navíc se musí pořád hlídat ten náš prokletý rychlostní limit 140 km/h. Kamiony jsou stavěné do terénu a tomuhle my říkáme „plochá dráha“.

Další protivnou okolností je přejezd, správně česky „časovka“, po dakarsku spojovačka (opět z francouzštiny „liason“). V tomto případě 500 km před startem speciály. Představte si, že jedete takovou porci po obyčejné silnici a ten opravdový boj vás teprve čeká. Je horko, jak v pekle, s pitím se musí šetřit a k jídlu je „energetická dávka“ t.j. sladké tyčinky a konzervička tuňáka se zeleninou. Navíc se jede podle místních předpisů – kamiony s tolerancí do stovky!
 

Pro nás doma je to taky otrava. S časovým rozdílem čtyř hodin startuje Kolomajz, jako první kamion do rychlostní vložky teprve v 19.11 našeho času. Nespílejte proto domácím zpravodajům, jsou na tom s informacemi většinou stejně jako vy.
 

V motorkách se zatím nic moc neděje. Klimčiw dvacátý, Pabiška třicátý třetí, to teď opravdu nic neznamená. Možná jenom to, že někomu jede motorka rychleji a má na to srdce.

Související obsah

01:57

Dakar je tady! Pohled do zákulisí české posádky a historie kamionů

2. 1. 2017

Martin Prokop patnáctý, to je pořád umístění mezi elitou. Ztráta 16 minut na Loeba, v důsledku potíží s motorem, je sice nepříjemná, ale nepředstavujme si, že Martin bude od začátku držet krok s velkými továrními týmy a starými dakarskými vlky. Heslo zní: vydržet! Ještě se budou dít věci…
 

Osmé místo Kolomajze a jedenácté Alešovo je vzhledem k minutovým rozdílům celkem normální. Na rychlostní závody není Tatra stavěná a etapy, kde se projeví její výhody teprve přijdou. Ve výsledcích jsou kolem nich samí dokonalí střelci, a na takové trati stačí, aby vás někdo přibrzdil při předjíždění a pár minut je v čudu. Hlavně, že naši hoši udrželi nervy na špagátě a nezpůsobili si žádné zbytečné problémy. Dakar rozhodují, jako v tenise, nevynucené chyby.


Taky pravděpodobně ještě nenastal čas navigátorů. To teprve bude mazec, vzhledem k novince tajných průjezdních bodů. Abych to krátce vysvětlil: musíte projet GPS bodem, ale nevíte o tom. No potěš Pánbůh!
 

Co konkurence? Rusové a Holanďané začali topit. A potěšil mě Mates Macík, který už se asi vzpamatoval z angíny a tlačí se do elity.