Rvačka, která změnila hokej. Zhasla světla, Kanadu deportovali

Byl to možná den, který změnil hokej. 40 mladých kluků, ze kterých se v budoucnu měly stát hvězdy, se řezalo na ledě. Sudí na to nestačili. Pak někdo na stadionu v Piešťanech vypnul světla, byl to ale jen zoufalý pokus zastavit hospodskou rvačku.

Kdo by do té doby znal Piešťany. Lázeňské městečko bylo v dobách normalizace sice oblíbenou destinací pro významnou československou klientelu, ale v zámoří dodnes možná neví, jak se název vyslovuje. V roce 1986 ale byl postaven na tu dobu moderní zimní stadion pro 3500 tisíce diváků, který měl hostit mistrovství světa juniorů.

Poslední zápas světového šampionátu svedl k bitvě Sovětský svaz a Kanadu. Kanaďané ještě měli šanci na titul mistrů světa, kdyby vyhráli o pět gólů, Sovětům turnaj nevyšel. Byli bez šancí na medaile, ale rozhodně nechtěli klání opouštět s ostudou. Porazit na rozloučenou nenáviděnou Kanadu, by jistě byla omluva za předchozí špatné výsledky.

Související obsah

00:37

Hokejová šílenost: Bitkařům nestačil led, porvali se i na trestné

29. 12. 2016

Jenže už v páté minutě Theo Fleury otevřel skóre a při oslavě se prohnal kolem ruské střídačky, hokejku dal do podpaždí a naznačil střelbu z kulometu. Kdyby ho měl v ruce, všechny by postřílel...

Málokdo tušil, že ruský tým před zápasem navštívil v kabině legendární trenér Anatolij Tarasov. "Mluvil důrazně. Jestli se necháte zastrašit Kanaďany, měli byste přestat hokej," vzpomíná Alexander Galčenjuk, tehdejší asistent kapitána Rusů. "Když jsme vyšli ze šaten, bylo to, jako bychom byli připraveni jít do války," dodal muž, jehož v Americe narozený syn je dnes jednou z hvězd Montrealu Canadiens.

 
"Už na rozbruslení na sebe všichni křičeli," dodává Shawn Simpson. Ale nás to motivovalo. "Byli to pro nás "Zasraní komunisti", dodává.

Kanaďané možná Rusy v jednom ohledu podcenili. Když Rusko rok předtím vyhrálo turnaj v Hamiltonu, byl to krásný čistý hokej bez faulů. Tentokrát byli Rusové připraveni se rvát.

 
Mezi oběma tábory to doutnalo dál. Už od začátku to byla hra plná střetů, šarvátek, drsných soubojů. Vladimir Konstantinov, kterému později osud přichystal i děsivou autonehodu, invalidní vozík a pak i setkání se Stanley Cupem, trefil hlavičkou Grega Hawgooda tak, že mu zlomil nos. Pak přišla sekera Pavla Kostičkina na provokatéra Thea Fleuryho. To už se strkali Šesterikov a Sanipass. Z jiskry se stal plamen.

Související obsah

VZEPŘEL SE OSUDU: Hokejista Konstantinov vstal z vozíku a chodí!

15. 4. 2013

Jako první skočil ze střídačky na led pomoci svým spoluhráčům Jevgenij Davydov, který se nikdy nepral. Pak následovali další a další. ve finále se rvali všichni, včetně gólmanů. 20 chlapů proti 20 chlapům. Kanaďané měli tehdy opravdu výkvět. Devíti klukům se v juniorské lize povedlo už v první polovině sezony nasbírat 100 trestných minut, většinou za rvačky. Luke Richardson, kterého toho roku draftovalo Toronto jako sedmičku, končil kariéru s 2055 minutami na trestné.

"Netušili jsme, jak bojovat. Ale byli jsme silní," připouští však i Alexander Galčenjuk. Jeho slova podporuje i svědectví již zesnulého Steva Chiassona. "Nebyli sice dvakrát dobří bitkaři, ale škrábali a kopali." Rusové nechtěli nechat kůži lacino. "Byli jsme mladí kluci, opravdu mladí. Emoce byly vysoké a ty věci se prostě takhle staly," nevymlouval se Sergej Fjodorov.

Theo Fleury řádil jak pominutý, rvali se i další. Na ruské straně hlavně Konstantinov a Malachov. "Prostě to byl produkt doby, takový byl hokej. V týmu ale byli i kluci, kteří sice přeskočili mantinel, ale ani se nechtěli prát," říká zase Brendan Shanahan.

Měl pravdu. Někteří z Kanaďanů byli na ledě opravdu jen proto, aby vypárovali dvojice. "Vzpomínám, že Valerij Zelepukin byl zraněný a měl vyhozené rameno," říká Sergej Fjodorov. "Jeho rival si nad něj sice kleknul, ale nemyslím, že by ho mlátil. Prostě viděl, že mu ruka jen visí, a že se nemůže bránit, tak jen hlídal aby byly síly vyrovnané," vysvětluje.
 

Související obsah

00:47

Rvačka gólmanů! Přebruslil celé hřiště, pak ho sok poslal k zemi

3. 2. 2016

"Nebudu ospravedlňovat to, a ani to nechci odsuzovat. Myslím, že za to nemohou ani trenéři, nikdo nemohl předvídat, že se něco takového stane. Nemůžu říkat, že to byl kanadský nejpyšnější hokejový moment, ale když se ohlížím, nemůžeme říci, že bychom se měli stydět," vzpomíná muž, který dnes stojí v čele disciplinární komise NHL. Mimochodem, Shanahan společně s Fjodorovem v roce 2002 společně zvadali nad hlavu Stanley Cup.

Organizátoři se sice ještě pokusili situaci zachránit pozvánkou obou týmů na závěrečný banket. usmíření se ale nekonalo. Kanaďané odmítli, a přišla odpověď v podobě okamžité deportace z Československa. K rakouským hranicím doprovázeli starý autobus ozbrojení vojáci.
 

Tak jako tak Kanadu vyprovodila ještě toho večera za hranice československá vojska. "Bylo nám z toho zle, byli jsme docela zdrcení. Nevěděli jsme, co nás čeká při návratu do Kanady," přidává Shanahan.
 

Neslavný zápas ze 4. ledna 1987 byl ve statistikách IIHF vymazán. Pata Elynuika, který vedl kanadské bodování turnaje s 11 body budete marně hledat mezi nejlepšími střelci. Jakoby týmy vůbec neexistovaly. "Ale to, co se stalo stejně nikdy nebude zapomenuto. Je to jako bychom byli černou ovcí turnaje," ví Dave McLlwain, který byl tehdy také na piešťanském ledě.

Související obsah

Když se řežou hvězdy! Voráček mstil, kapitán Colorada se nedal

15. 12. 2016

Přesto památná bitka, při které zhasla světla rozhodně tradičnímu setkání juniorských výběrů pomohla. A to hlavně v prestiži. Gary Joyce o ní napsal velmi úspěšnou knížku "Když zhasla světla".

Ze zámoří tedy nejezdili skoro žádní novináři, dnes je akce ostře sledovaná po celém světě. Těžko by se turnaj dnes hrál na stadionku v Piešťanech pro 3500 diváků. Dnes hostí nejlepší mladíky světa třeba arény Montrealu či Toronta...

NEPŘEHLÉDNĚTE:

Na slovenského fanouška během zápasu zaostřila líbací kamera! Jeho reakce proslavila Slováky po celém světě

Nedá si pokoj. Ondřej Pavelec ulovil další slavnou modelku! Která kráska padla brankáři do náruče?