Inzerát
Když si něčeho umanu, tak toho většinou dosáhnu, smál se Krpálek
Zdroj: Profimedia
Českému judistovi Lukáši Krpálkovi se na krku zase houpe velká zlatá medaile. Na mistrovství světa v japonském Tokiu totiž ovládl nejprestižnější kategorii nad 100 kilogramů.
Inzerát
Inzerát
„Pro mě to je obrovský sen, byla tam obrovská motivace, získat medaili právě tady v Budokanu, kde byla olympiáda v roce 1964 a kde bude olympiáda za rok. Je to obrovská radost, těžko se to popisuje,“ vyprávěl v emocích český judista v rozhovoru pro Radiožurnál.
I japonská média uznala velkou sílu Krpálka a nazvala ho českým obrem. Zvlášť ve finálovém utkání s domácím Harasawou to byla demonstrace české síly.
Související obsah
„S Harasawou jsme se spolu nikdy na tatami nepotkali. Ten zápas mohl být ukončený mnohem dřív, kdyby to nebylo v Japonsku. Ale já jsem tomu rozuměl a věděl jsem že musím jet až do konce. Jeden z nejkrásnějších pocitů mé kariéry,“ neskrýval Krpálek emoce.
Zdroj:
Profimedia
Na stupních vítězů se nakonec potkal se všemi, které v průběhu turnaje porazil. „To samé bylo v Riu, to jsou nejlepší stupně vítězů, když se to povede. Nestává se to často, ale pak si toho člověk váží,“ ví rodák z Jihlavy.
Související obsah
Ač se mu na krku houpala zlatá medaile, dokázal být ke svým výkonům i kritický. „Já jsem nepředváděl úplně nejlepší zápasy, ale chtěl jsem pro zlato udělat maximum. Možná něco jsem šel hodně takticky, aby mě to třeba nemrzelo, a třeba i díky tomu jsem nakonec vyhrál,“ říkal po zlaté sobotě.
Související obsah
Za rok se na stejném místě bude rozhodovat o olympijském zlatu a Lukáš Krpálek u toho bude chtít být. Další zlato z turnaje pod pěti kruhy ho láká. „Je to můj cíl. A když si něco umanu, tak to většinou dotáhnu…“
ram,
TN.cz
Inzerát
Inzerát
Inzerát