Během této sezony si zkusil, jaké to je hrát v Bělorusku. Český hokejista Václav Zídek působil v týmu Lokomotiv Orša. „Vše bylo na profesionální úrovni, ale pro mě to byla trošku vojna. Když se tam něco řekne, tak to prostě je,“ řekl pro televizi Nova v exkluzivním rozhovoru.
Před touto sezonou jste odešel z USA do Běloruska. Proč zrovna tam?
Bělorusko se mi otevřelo. Mám agenta, který hodně dělá východ, má hráče na Ukrajině, v Bělorusku i v druhé ruské lize. V létě dělal kemp, kde jsem byl. Na konci se hrál zápas, na který se přišli podívat i další skauti. Pak se mě zeptali, jestli bych to nechtěl zkusit a já se chtěl ještě někam podívat, něco vidět, tak jsem řekl proč ne. Ruštinu jsem se navíc učil a mohla to být šance, tak jsem tam zamířil hned na začátku prázdnin.
Můžete říct, jak to na klubové úrovni v Bělorusku vypadá? Přece jen my fanoušci, novináři známe hlavně běloruskou reprezentaci z MS či OH.
Já jsem právě nevěděl, do čeho jdu. V tom týmu (Lokomotiv Orša) byl hrozně profesionální přístup. Já šel z americký juniorky do áčkovýho hokeje a měli jsme trenéra Igora Zielinského, který trénoval v KHL. V Omsku snad drží nějaké rekordy. Těch tréninků pak tam bylo hrozně moc. Myslím, že v Bělorusku je hrozně velký rozdíl mezi kluby. Já jsem byl v klubu, kde byly peníze. Měli jsme krásnou halu i město bylo pěkný. Byli jsme furt na zimáku, hodně tréninků, volna moc nebylo. S námi hráli i zkušení mazáci, kteří dříve hráli KHL, když byla v Minsku.
Bylo tam něco, co vás tam ať už pozitivně či negativně překvapilo?
Tam, když se něco řekne, tak to tak prostě je. Říká se, že tak by to mělo být všude, ale tam to bylo až vojensky daný. Když nám něco řekl trenér, tak nikdo nekecal. Ani staří mazáci. Překvapilo mě, že jsme dva měsíce měli v kuse špagety s kuřecím masem a všem to bylo úplně jedno. Přes to prostě nejel vlak. Z toho jsem byl vykulenej, byla to pro mě tak trošku vojna. Ale jinak jsem si tam našel spoustu kamarádů, se kterými jsem pořád v kontaktu. Ale všude jsou dobrý lidi i blbci.
Ať už se jedná o fotbal či hokej, tak v Bělorusku jsou soutěže v plném proudu. Překvapuje vás to?
Já bych řekl, že v souvislosti s Běloruskem mě nic nepřekvapí, ale tohle je už trochu moc. Když se podíváte na celý svět, jak ta epidemie letí. Jaká opatření my děláme, nebo jaká dělají všude ve světě. Hlava státu Lukašenko řekl, že vir nevidí a lidem pomůže hokej, tak nevím… Já jsem hlavně rád, že už tam nemusím být. Nedokážu si představit, že mám platnou smlouvu v Bělorusku a musím tam dokončit sezonu i za téhle situace. Rozhodně všem těm hráčům nezávidím.
Myslíte si, že prezident Lukašenko změní názor? Fanoušci fotbalové ligy ji začali kvůli koronaviru bojkotovat. I hráči si začínají stěžovat…
Já bych byl hodně rád, kdyby svůj názor změnil, ale tam se jen tak názor nezmění. My si tady (v Česku) stěžujeme, že nemáme nějaké vybavení, ale tam je zdravotnictví na jiném (horším) levelu. Takže se bojím, že lidé budou hodně trpět. Že se nedokázaly uzavřít sportovní zápasy, mi přijde jako tvrdohlavost.
Dovedete si představit zápasy bez diváků?
To těžko říct. Všichni jsme ovlivnění médii. A když se tam v televizi řekne, že se nic neděje a vše je v pohodě, tak vždy se najdou diváci, kteří na zápas přijdou. Nevím, jestli se zaplní celá aréna nebo jen půlka, ale vždy se někdo najde a na hokej přijde.