Byla to jejich poslední tisková konference. A po porážce s Kanadou 0:3 na nich bylo vidět obrovské zklamání. Jan Myšák i jeho asistent Radek Kučeřík však měli pro tým pouze slova chvály.
S Kanadou sehráli svěřenci Karla Mlejnka vyrovnanou bitvu a byli dokonce střelecky aktivnější, přesto si ani jeden pokus nenašel cestu za kanadského gólmana.
"Čtvrtfinále nám bohužel nevyšlo, oni jsou ti šťastnější. Bylo to těžké, tlačili jsme se do střel, měli jsme jich víc, ale jestli chceme vyhrát musíme dát gól," uvědomoval si kapitán týmu Jan Myšák.
V prvním zápase play-off sehrály oba mančafty po jedné přesilové hře, i když některé další zákroky také volaly po vyloučení. "Nechci o tom mluvit, je to vždycky o nás a nemůže nás ovlivnit, že třeba rozhodčí nepískne faul. Jestli něco nepísknul, jsme jen lidi," měl jasno 18letý útočník.
"Jsem na kluky extrémně hrdý. na celou moji druhou rodinu, tak tomu teď říkám. Jsem hrdý, že jsem tady s nimi mohl být. Vy do toho nevidíte, ale co jsme tu byli i s realizačním týmem, to bylo něco neuvěřitelného. Tohle jsem nikdy nezažil. Soudržnost byla neskutečná. O to víc mě mrzí, že to nevyšlo," byl smutný Myšák.
Podobně tým hodnotil i asistent kapitána Radek Kučeřík. "Tohle nebyl tým. To byla druhá rodina. Je to teď hodně těžké, ale musíme přes to přejít a jít dál, protože tu je hodně dobrých hráčů a všichni mají na to, aby se hokejem jednou živili. Teď to musíme hodit za hlavu. Fakt jsem hodně pyšný na každého kluka, na kohokoliv. Všichni tady nechali všechno, za to jsme moc rádi."
Myšák vedl juniorský výběr jako kapitán a stejného úkolu se možná zhostí i příští rok. "Byla to pro mě velká čest, doufám, že jsem jako kapitán dělal dobrá rozhodnutí. Už před turnajem jsem ale říkal, že to není jen o mně, jen proto, že mám céčko na hrudi. Měli jsme více lídrů. Bylo vidět, že jsme byli jako rodina," uzavřel rodák z Litvínova.