Odešel moc brzo, nezasloužil si to, truchlí Klímův parťák z legendárního útoku

Petr Rosol, Vladimír Kameš a Petr Klíma na setkání v Jihlavě (2010) | Zdroj: Profimedia

Jakub Martinovský

4. 5. 2023, 17:21

V pouhých 58 letech zemřel vítěz Stanley Cupu a dvojnásobný šampion nejvyšší československé ligy s Jihlavou Petr Klíma. Právě v Jihlavě tvořil legendární útok s Petrem Rosolem a Vladimírem Kamešem, který úmrtí svého velkého kamaráda těžko nese. "Je to odchod moc brzo, nezasloužil si to. Pokaždé, když jsme se viděli, byla to radost," řekl pro TN.cz

"Rosol, Kameš, Klíma, zatočíme s nima," znělo heslo legendární útočné trojice v první polovině osmdesátých let, která v sezoně 1983/84 a 1984/1985 dovedla Duklu Jihlava ke dvěma mistrovským titulům. "Je to nezapomenutelné. Dva roky nejkrásnějšího hokeje," vzpomíná Kameš. "Byla škoda, že odešel. Mohli jsme spolu vydržet pohromadě daleko déle, ale byl to skvělý hokejista. Mohlo to pro všechny vypadat úplně jinak."

O smrti svého kamaráda se dozvěděl po telefonu od bratra Petra Klímy. "Jde mi z toho husina, ještě jsem se s tím nesrovnal," říkal s velkým smutkem ve hlase. "Psali jsme si, jak se uvidíme v létě a sedneme si i s Petrem Rosolem," dodává Kameš. 

Související obsah

00:50

Velká tragédie. Legendární český hokejista Petr Klíma náhle zemřel

4. 5. 2023 David Panuška D. PANUŠKA

​S Petrem Klímou byl Kameš v pravidelném kontaktu. "S juniorkami jsme jezdili do Kadaně, a tak jsme se viděli každý den. Bylo příjemné ho vidět po tolika letech." Náhlý a nečekaný skon svého kamaráda si nedovede vysvětlit. "Pořád vypadal stejně jako dříve. Udržoval se, ještě byl na bruslích, to já už nemohl, protože mám problémy s kyčlemi. Mrzelo mě to, protože jsem si chtěl stoupnout na pár střídání vedle něj," říká Kameš.

Ani Kameš stále netuší, co přesně stojí za Klímovým úmrtím. "Zatím se neví příčina úmrtí, našli ho doma," říká. 

Kameš zůstal v Klímou v pravidelném kontaktu i po jeho odchodu do zámoří. "Pořád jsme spolu byli v kontaktu. Když jsme tam po tři čtvrtě roce přilétli a nechtěli nás pustit, čekal na nás na letišti. Mně a Petrovi (Rosolovi) dopřál, abychom se dostali k panu Fetisovovi, nejlepšímu ruskému obránci, když slavil padesáté narozeniny. Přiletěl a plakali jsme, když jsme se potkali na letišti po dvaceti letech," přidává Kameš bolestivou vzpomínku.

​