František Straka po celou sezonu sledoval cestu Sparty za 37. titulem v klubové historii. Letošní kádr mu připomněl dobu v 80. letech, kdy hrál v rudém dresu on sám a kdy se Sparty bály všechny týmy v lize. Za úspěchem podle něj stojí dva klíčové faktory – práce Briana Priskeho a týmová práce. Teď je čas uspět v evropských soutěžích.
Co říkáte na to, že titul se stěhuje na Letnou?
Připomenu jednu věc, když se mě před sezonou ptali, kdo bude letos mistrem, tak jsem řekl sparťani. Takže jsem rád, že se to potvrdilo, i když ten začátek nebyl jednoduchý. Po vypadnutí z pohárů panovala spíše skepse. Nálada kolem týmu nebyla ideální, ale všechno má svůj čas. A za vším hledejte Briana Priskeho.
Vyzdvihujete trenéra, před ním bylo 11 jmen, která se Spartou selhala. Čím je Priske jiný, co na Letnou přinesl?
Priske přinesl know-how, přinesl podpis trenéra, který už měl zkušenosti s mistrovským titulem, a přinesl obrovské sebevědomí. Dokázal změnit herní styl Sparty. Priske začal hrát 4-3-3, 4-2-3-1, dokázal změnit systém, obsadit posty hráči, kteří proto byli jak ušití. Nechci tady nikoho vyzdvihovat, ale Láďa Krejčí je pro mě lídr téhle bandy, která to dokázala. Hodně se diskutovalo o Čvančarovi s Kuchtou, jestli spolu ano, nebo ne. A ukázalo se, že si dokáží vyhovět. Určití hráči byli po vstupu do sezony výborní a pak přišla krize. Haraslín začal fantasticky, pak mu to nešlo a bojoval sám se sebou. Pak se zase stal pro Spartu rozdílovým hráčem. Také přišli rozdíloví top hráči jako Kaan Kairinen a Asger Sørensen.
Další otázka je věc psychiky, morálky, disciplíny a soudržnosti. Priske to vzal za správný konec. V určitých situacích podržel hráče, kterým se zrovna nedařilo. Libí se mi, že má na prvním místě lidskost a vzájemné vztahy v týmu. Potřebovali čas, aby se poznali, a najít hranice. Vezměte si Bayern Mnichov, jaké má problémy.
Priske při oslavách létal vzduchem. Podívejte se na rozjeté sparťany:
Mluvíte o vztazích v týmu, kabina se v závěru sezony musela vypořádat s kauzou kolem Čvančary a údajného policejního vyšetřování kvůli drogám. Svědčí to o síle kádru?
Když se tohle stane, tak se ukáže, jak silný ten kolektiv je. Ukázalo se, že se kluci semknuli, a to se mi líbilo. Napsalo se, že berou drogy, nevím, jak to bylo cílené, možná s cílem je rozhodit. Kabina včetně týmu trenérů ukázala, jak je silná, ukázala sebevědomí a dokázala to ustát. Není to o jednotlivcích, ale o týmu.
Takže soudržnost Spartě vyhrála titul…
Ukázali jednu věc, kterou jsme měli v 80. letech. Když jsme šli na hřiště, tak se nás báli, byla to ta "železná Sparta" a teď to kluci znova dokázali. Za to jim patří hrozný dík. Klobouk dolů. Hlavně, ať to není jen jedna sezona, ale teď to bude chtít potvrdit i v té další, a nejenom na domácí půdě, ale už i v Evropě. Mančaft na to je!
Související obsah
Hodně jste vyzdvihl práci Briana Priskeho. Měla by se česká liga po jeho úspěchu více otevřít zahraničním trenérům?
To je celoevropský trend. V ostatních ligách máte kontingent trenérů domácích a ze zahraničí. Záleží to ale na filozofiích klubů, kterou cestou chtějí jít. Nechci říct, že jsou čeští trenéři špatní, vždyť jsem jeden z nich. Máte tu Jindru Trpišovského nebo Michala Bílka, trenéry, kteří uhráli titul.
V zahraničí je konkurence, dobré vědomosti, inovace a jiný pohled na fotbal, ale neznamená to nutně lepší. Jsou situace, kdy přijde zahraniční trenér a neumí se s týmem sžít. Byl tu Andrea Stramaccioni a nefungovalo to. Není to nutně otázka toho, jestli je trenér ze zahraničí, nebo jsou to naši kluci. Pro Spartu bylo důležité, že přišel trenér, který přinesl něco nového. To ale neznamená, že k nám musí přijít kontingent zahraničních trenérů. Ne, my máme trenéry, kteří jsou u nás top.
