Už třetí sezonu v japonské Jokohamě má za sebou český basketbalový reprezentant Patrik Auda, a tak není divu, že si zemi vycházejícího slunce zamiloval. Dokonce natolik, že již poctivě piluje japonštinu. V uplynulém ročníku došel se svým týmem až do semifinále soutěže a pevně doufá, že jeho japonská mise ještě není u konce.
Užíváte si, že jste zpátky doma?
Jsem moc rád, že jsem se vrátil po náročné sezoně v Japonsku. Letos to bylo opravdu dlouhé, protože jsme došli až do semifinále. Bohužel jsme nepostoupili dál, ale i tak jde pro náš tým o velký úspěch. Jsem spokojený, ale na druhou stranu jsem rád, že si dám chvilku volno a po několika měsících mohu být doma v Brně s rodinou i přáteli.
Budete pokračovat v Japonsku?
Rád bych, momentálně situaci řešíme. První volbou je však pro mě návrat do Japonska. Kdyby to nevyšlo, díval bych se někde jinde v zahraničí, ale po třech letech jsem si to tam hodně oblíbil. Chtěl bych se tam ještě na několik sezon vrátit.
Čím vás asijská země tak okouzlila?
Vším. Od basketbalu a tamního stylu hry po život, kulturu a náturu lidí. Je to kombinace všeho, že od první chvíle mi to tam opravdu sedlo a cítil jsem se tam dobře. Proto chci pokračovat dál. Navíc jsem se již začal učit japonsky a něco už dovedu říct. Bylo by fajn, kdybych mohl japonštinu ještě využít.
Co všechno už japonsky zvládáte?
Už nějaké složitější věci, třeba minulé časy. Učil jsem se i ty první roky, ale spíš jenom slovíčka a fráze. Letos je to však také gramatika, aby v tom byla struktura. Jazyky jsem měl vždy rád, ve škole jsem se učil anglicky a německy. V Americe na univerzitě zase čtyři roky rusky. Celkem dobře zvládám polštinu a učil jsem se také španělsky, protože jsem v těchto zemích žil. Po třech letech v Japonsku jsem se tak chtěl něco naučit a od začátku mě to celkem chytlo. Snažím se a zatím to docela jde.
Troufl byste si i na rozhovor v japonštině?
To asi ne, ale občas po zápase mluví nejlepší hráč zápasu. Když jsem to byl někdy já, věděl jsem pár vět a frází, které jsem na začátek řekl. Pak jsem pokračoval dál anglicky. Bylo to super a lidé ocení, když vidí, že se cizinec zajímá o jejich kulturu a snaží se japonsky naučit. Sami totiž vědí, že to není úplně jednoduchý jazyk.
Jací jsou Japonci a poznávají vás na ulici?
Spíš ne, protože Jokohama, kde jsem žil, je obrovská. Basket tam navíc není sport číslo jedna, před ním jsou baseball a fotbal. Pokud už mě někdo poznal, byli to vyloženě fanoušci našeho týmu, ale cizí lidé ne.
Co dalšího tam máte rád? Jídlo?
To určitě, vždycky mi chutnala asijská kuchyně. Dále se mi líbí, jak se v Japonsku dodržují tradice. Ve velkých městech, jako je Tokio, vidíte čtvrť s vysokými mrakodrapy a hned vedle jsou malinké domečky ve starším, klasickém stylu. Svoji kulturu si pořád drží i přes všechny moderní věci.
Ve čtvrtek začíná basketbalové mistrovství Evropy žen, kde budou hrát i Češky. Na jaké umístění jim věříte?
Podívám se. Basketbal sleduji, koukal jsem i na závěr české mužské ligy. Holkám budu držet palce a prvním velkým krokem bude postoupit ze skupiny, potom se uvidí, co dál. Doufám, že se jim podaří něco dobrého.
V srpnu pak začíná mužský světový šampionát. Mrzí vás hodně, že tam letos nebudete?
Určitě ano. Poslední akce jako předchozí mistrovství světa v Číně, olympiáda v Tokiu nebo EuroBasket v Praze byly super. Vždycky si užívám být s národním mužstvem a zažívat zápasy i atmosféru kolem. Mrzí nás to, ale jsme s tím smíření. Musíme se dívat, co bude dál, a nemyslet na to, že tohle se nám nepovedlo.
Hrát se bude na Filipínách, ale také v Indonésii, a dokonce v Japonsku. Plánujete se na nějaký zápas podívat osobně?
Spíš ne, ale záleží, kde bude mé další angažmá. Jedině, kdybych měl odletět v srpnu na začátek další sezony a bylo to někde poblíž, popřemýšlel bych o tom. Některé zápasy chci vidět aspoň na dálku, domácí Japonsko má hodně těžkou skupinu. Jejich utkání chci sledovat, protože plno hráčů z jejich nároďáku znám nebo o nich vím.
Sledoval jste také NBA a triumf Denveru?
Spíš jen okrajově výsledky a sestřihy. Fandil jsem Lakers, ale bohužel se přes Denver nedostali dál. Z toho, co jsem viděl, si to Nuggets opravdu zaslouží.