Záložnice pražské Sparty Kateřina Bužková si letní přípravu na novou sezonu zpestřila spolukomentováním fotbalových přenosů mistrovství světa žen na Nova Sport. Bere to jako cennou zkušenost, kdy fotbal viděla zase z jiné strany. Nyní se už ale plně soustředí na probíhající ročník, ve kterém doufá, že se titul vrátí po třech letech na Letnou. Společně se spoluhráčkami ji čeká také boj o Ligu mistryň. Promluvila o tom v rozhovoru pro TN.cz.
Během mistrovství světa žen jste dělala spolukomentátorku pro Nova Sport. Jaká to pro vás byla zkušenost?
Musím říct, že jsem si to hodně užila. Bylo dobré to vidět i z druhé strany, protože lidé na komentátory hodně nadávají. Není to rozhodně nic lehkého.
Jak probíhala vaše příprava na zápasy? Kolik času jste tím strávila?
Dostali jsme manuály, kde byly informace o hráčkách. To jsem si pokaždé projela, přečetla jsem si něco na The Athletic. Věnovala jsem tomu třeba čtyři hodiny.
Spolukomentovala jste celkem čtyři zápasy. Který jste si užila nejvíce?
Nejvíce si vzpomínám na ten první. I proto, že byl první. V něm překvapivě Nový Zéland porazil Norsko. To bylo překvapení hned na úvod turnaje. Navíc to byl domácí tým.
Zrovna Nový Zéland trénuje Češka Jitka Klimková. Co říkáte na to, že český fotbal měl na MS takovou stopu?
Je to úžasné. S Jitkou jsem se potkala i na Slovácku. Mám na ni jenom dobré vzpomínky. Je škoda, že nedokážeme využít toho, že ona byla předtím i v Americe u jejich nároďáku, a nedokážeme takové lidi dostat do českého fotbalu.
Co by podle vás mohla českému fotbalu přinést?
Dala by tomu jiný pohled. Přinesla by nové zkušenosti, jak se to dělá venku. Obohatila by ho o nové metody...
Mistrovství světa vyhrály Španělky. Čekala jste to, nebo vás to spíše překvapilo?
Určitě mě to překvapilo, protože už před turnajem se říkalo, že mají nějaké problémy v týmu. Tři jejich hráčky, které patří mezi nejlepší, ani na turnaj neodcestovaly. Navíc v seniorské kategorii dosud neměly větší úspěch.
Před turnajem jste měla jaké favoritky?
Asi USA. Věřila jsem, že si dojdou pro třetí titul v řadě.
Ty vypadly už v osmifinále se Švédskem. Bylo to překvapení, nebo ani ne tolik vzhledem k nevýrazným výkonům v základní skupině?
Já jsem předtím komentovala Švédky s Itálií a hrály fakt dobře. Takže jsem jim proti USA trochu věřila, protože se mi líbily jejich výkony ve skupině.
Američanky poprvé v historii nezískaly medaili na mistrovství světa. Znamená to, že se ženský fotbal vyrovnává?
Já si myslím, že určitě. I tohle mistrovství světa bylo rozšířené. Dokázaly třeba postoupit i reprezentace Maroka nebo Kolumbie, se kterými se dříve vůbec nepočítalo.
Za Kolumbii zářila Linda Caicedová, která má za sebou pozoruhodný životní příběh. V 15 letech překonala rakovinu, o tři roky později šla do Realu Madrid a nyní hrála velmi dobře na MS i přes to, že během tréninku upadla do bezvědomí. Co na to říkáte?
Je to něco neskutečného. Myslím si, že pokud chceme propagovat ženský fotbal, tak přesně takové příběhy by se měly vytahovat, aby o tom lidé věděli více.
Dalším zajímavým momentem bylo nenasazení Lauren Jamesové do finále v základní sestavě. Byla to podle vás chyba?
Je to ještě mladá hráčka, tak možná pro její psychiku by bylo lepší nastoupit až do rozjetého zápasu, než aby se všechny oči upíraly jenom na ní. I když to je výjimečná hráčka.
Mohl to být pro ni i trest, protože tým zbytečně oslabila v zápase s Nigérií?
Je to možné. Na druhou stranu dokázaly další dva zápasy zvládnout bez ní. Proti Austrálii hrály výborně, tak trenérka asi neměla potřebu do toho sahat.
O mistrovství byl mezi diváky velký zájem. Průměrná návštěvnost se dostala přes třicet tisíc fanoušků. Těší vás to?
Je to určitě super. Už minulé mistrovství Evropy v Anglii nám ukázalo, jak se to má dělat. Trochu mě mrzí, že se v Česku tomu nevěnovala větší pozornost. Je to asi tím, že tam nebyl český nároďák. Myslím, že se toho dalo využít daleko více, představit hvězdy světového fotbalu, aby je znali i tady v Česku, a začít tady více propagovat ženský fotbal.
Opustíme téma reprezentace a přejdeme na klubovou úroveň. Se Spartou se pokusíte po třech letech postoupit do hlavní fáze Ligy mistryň. Jak se na to těšíte?
Těším se moc. Jsem zvědavá, koho dostaneme. Minulý rok jsme skončily druhé, a tak nás určitě čeká těžší soupeř. Něco podobného jako naposledy AS Řím, který minulý rok italskou ligu vyhrál. Rády bychom si zahrály proti nějakému zvučnému soupeři, ale bylo by pro nás lepší dostat někoho schůdnějšího.
Zápasy Ligy mistryň nebo i třeba derby se Slavií hrajete na Letné. Jaký to pro vás je zážitek oproti běžným utkáním?
Já jsem minulý rok hostovala v Liberci. Tam jsme taky některé zápasy hrály na hlavním stadionu. Samozřejmě se to nedá s Letnou srovnat, ale co si pamatuju, tak jsem tam taky odehrála pár zápasů v Lize mistryň, a je to něco nepopsatelného hrát na takovém stadionu. Na jednu stranu to tam vypadá trochu smutně, když tam není tolik lidí, ale třeba minulý rok na derby se to dalo zaplnit, i když ne úplně do posledního místa.
Má taková návštěva vliv i na vaše výkony?
Určitě to tak je. Na jednu stranu to může svazovat nohy, protože na to nejsme zvyklé. Letná má takové kouzlo, takže si nemyslím, že v předchozích zápasech Ligy mistryň jsme tam předváděly nejlepší fotbal. Doufám, že když budou lidé více fandit, tak to bude lepší.
Minulou sezonu jste byla na hostování v Liberci. Jaké pro vás bylo nastupovat proti Spartě jako soupeř?
Musím říci, že to pro mě bylo hodně divné. Deset let jsem před tím byla ve Spartě a někdy jsem měla problém si uvědomit, že mám přihrávat modrým, a ne rudým, když to řeknu s nadsázkou. Myslím si, že všechny zápasy jsme Spartě konkurovaly. Poslední dva jsme prohrály 1:3, ale ten první na domácím stadionu byl hodně těsný.
Shodou okolností jste letos hned v prvním ligovém kole nastoupila v dresu Sparty proti Liberci. Bylo i tohle pro vás zvláštní?
To pro mě bylo méně zvláštní, ale byla jsem ráda, že jsme hrály na hlavním stadionu v Liberci, protože se nám tam minulý rok dařilo.
Pokud byste do sítě Liberce vstřelila gól, slavila byste ho?
Neslavila. (směje se)
Spartu v létě posílily tři Kanaďanky a jedna Američanka. Jak se jim daří se aklimatizovat?
Myslím si, že do týmu se začlenily skvěle. Jenom je škoda, že se dvě z nich zranily, tak musíme počkat s tím, než se začlení do základní sestavy. Já jen doufám, že nám pomůžou.
Jak zvládají jazykovou bariéru?
Zatím mluvíme spíše anglicky. Ale třeba Lauren Changová, která je už tady déle, nějaká česká slova pochycené má. Po tom roce, co jsem tu nebyla, jsem byla překvapená, jak dobře mluví česky. Ona jim v tom dost pomáhá.
Jak moc těžké bude v letošním roce porazit Slavii a vrátit titul zpátky na Letnou?
Aktuálně procházíme přestavbou. Máme nového trenéra, který po nás chce trochu jiné věci. Doufám, že se s tím co nejrychleji popasujeme a začneme hrát fotbal, který chceme. První zápas se nám nepovedl, tak jak bychom chtěly. Vyhrály jsme, což je důležité, protože holky přesně tento typ zápasů na konci minulé sezony nezvládaly. Doufám, že titul vrátíme k nám.
Co vám trenér proti Liberci vyčítal?
Samy jsme si už v poločase říkaly, že jsme měly strašně natáhnuté hřiště, byly jsme daleko od sebe. Ve středu hřiště jsme nehrály vůbec dobře a myslím si, že ani komunikace nebyla dobrá. Doufám, že na tom teď zapracujeme.
Může to být třeba tím, že si zvykáte i na nový herní systém?
To určitě taky. Přešly jsme na 3-5-2, a tak jsme hrály celou přípravu. Ale proti Liberci jsme naskočily v 4-3-3, ale to taky hrálo asi nějakou roli. Na to se ale nechceme vymlouvat. Myslím, že bychom měly hrát lépe v jakémkoliv systému.
Španělské mistryně světa vítaly tisíce lidí: