Jeho otec se stejným jménem prožil skvělou kariéru a má i bronz z Eura 2004. Jeho syn Antonín Kinský má ale potenciál ho překonat. V neděli se totiž stvrdil jeho přestup ze Slavie do londýnského Tottenhamu hrajícího slavnou Premier League. I když se může zdát, že nabídku přijal bez váhání, opak je pravdou. Svolení mu nejprve musel dát právě táta.
Jak vám zní být brankářem Tottenhamu?
Zní mi to krásně a je to splněný sen. Odmala jsem si stanovoval cíle, které jsem věřil, že splním. Nyní se to povedlo. Je mi 21 a jsem nadšený i vděčný, že jsem dostal šanci. Věci se sešly tak, že šly naproti. Zároveň vím, co jsem pro to udělal, a vím, že je to zasloužené. Děkuji všem, kteří mi pomohli k tomu, aby to bylo možné.
Anglie je vnímaná jako nejkvalitnější soutěž světa. Máte velký respekt?
Jdu do toho s pokorou, ale přehnaný respekt není dobrý. Nikdy jsem ho neměl. Důležité je být svůj a mít sebevědomí. Věřím, že si mě díky něčemu vybrali. Soustředím se sám na sebe a věřím, že to je ta správná cesta.
Jak vnímáte značku Spurs?
Když jsem se dozvěděl o jejich zájmu, úplně to ve mně hrklo, protože Tottenham beru za top evropský klub. Pamatuji si, jak jsem jejich zápasy hltal, když byli v Lize mistrů. Tím spíš, že se mi vždy líbil styl Huga Llorise, který tady dlouho chytal. Je to pro mě obrovská čest a vážím si toho.
Zvažoval jste nabídku, nebo jste měl hned jasno?
Každý krok ve fotbale konzultuji s tátou. Sice mi je 21 a mám na vše svůj silný názor, ale sám vím, že táta toho prošel daleko víc než já a má mnohem víc zkušeností. Nejdůležitější však je, že mu věřím. Celý život jsem se řídil tím, co mi říkal, a fungovalo to. Do tohoto momentu jsem se dostal díky tomu, že jsem ho poslouchal. Bez něj bych tu šanci nikdy neměl. Tottenham jsem bral od začátku jako velkou šanci a vzalo mě to hned, ale čekal jsem, až mi dá táta zelenou. Sezení s majitelem klubu ho přesvědčilo a souhlas mi dal. Nebylo o čem a šel jsem do toho.
Stihl jste se rozloučit ve Slavii?
Bohužel ne. Dozvěděl jsem se to v pátek kolem osmé hodiny večer. Začal jsem obvolávat rodinu a kamarády, že to vypadá dobře. Ani jsem doma neměl rukavice, protože jsem počítal, že začnu v neděli na Slavii. Bylo to hrozně narychlo, sbalil jsem si věci a spal asi tři hodiny. V sedm ráno jsem byl na letišti a letěl jsem. Rozloučit jsem se nestihl s nikým, jenom po telefonu.
Jak působení ve Slavii hodnotíte?
Za půl roku ve Slavii jsem zažil víc než za celou kariéru. Bylo to skvělé a hrozně jsem si to užil. Věřil jsem, že angažmá bude trvat déle, a chtěl jsem udělat titul. Na druhou stranu přišla takováto nabídka, která se nedá odmítnout. Odmala jsem se chtěl dostat díky fotbalu do zahraničí.
Co přinesly první hodiny v Tottenhamu?
Jsem tu první den a objížděl jsem lékařské prohlídky. Bylo to extrémně náročné a padla na mě únava. Na druhou stranu jsem na tohle čekal celý život, takže se o únavě bavit nedá. Spíš mám pocit radosti a pere se to ve mně. Jsem nadšený.
Tušíte, kdy byste se mohl podívat do branky?
V pondělí mám úvodní trénink s koučem gólmanů. Tým má po zápase volno a měl bych se k němu připojit později. Budu se snažit co nejrychleji adaptovat, abych byl připravený jít do zápasu. To je můj cíl, na který se budu soustředit.
Před rokem a půl jste končil hostování ve Vyškově, nyní se chystáte na start v Tottenhamu. Uvědomujete si, jak rychle se vaše kariéra rozběhla?
Je to rychlé. S rodinou a známými se bavíme o tom, že rok a půl zpátky jsem odjížděl z Vyškova a nyní jsem přiletěl do Londýna a mám na sobě věci Tottenhamu. Věřil jsem, že se to povede a šel si za tím. Když si člověk něco vezme do hlavy a věnuje tomu všechno, podaří se to, což se mi potvrdilo. Vážím si toho, ale překvapený nejsem.
Bude náročné udělat krok na další úroveň?
Budu se soustředit sám na sebe a dělat to, co mi do dnes vycházelo. Když jdu na hřiště, nevnímám lidi a věci kolem sebe. Pokud si to necháte vlézt do hlavy, nejde podat dobrý výkon a nejde se správně rozhodovat.
Pomáhá vám táta, který má za sebou sám skvělou fotbalovou kariéru?
Máme spolu skvělý vztah, stejně tak s mamkou a se ségrou, za což jsem vděčný. Tátovi extrémně důvěřuji a celý život je pro mě vzorem. Vždy jsem ho poslouchal, i když jsem si třeba myslel něco jiného. Věřil jsem, že mě to dovede tam, kam chci, že se prosadím v Česku a dostanu se do zahraničí. Stalo se to a on ví, co pro mě znamená. Moc mu za to děkuji.
Připomínáte Petra Čecha, který v mladém věku dorazil do Londýna a stal se legendou. Připouštíte si takový scénář?
Nikdo další jako Petr Čech nebude. On byl výjimečný, má obrovské jméno i respekt. Je pro mě vzorem za to, co dokázal. Já mám cestu jinou a doufám, že když přijde šance, povede se mi ji chytit stejně, jako to zvládl on.
Ve středu se můžete postavit do branky proti Liverpoolu. Těšíte se?
Sice jsem si ještě ani nevybalil tašku, ale každý nejbližší zápas mám maximálně v hlavě. Připravím se a odtrénuji věci, které mám. V momentě, kdy se trenér rozhodne na mě ukázat, budu připravený. Žádnou pauzu jsem neměl a tři týdny v kuse jsem makal. Cítím se skvěle a v hlavě jsem klidný. Je to jen o tom navázat, kde jsem skončil.