Šipkař Adam Gawlas se po roční pauze opět stává držitelem Tour Card a doplní Karla Sedláčka mezi profesionály. V rozhovoru pro Nova Sport přiznal, že ke zlepšeným výkonům u terče mu pomohl fakt, že zároveň má i práci v Německu, kde se živí montováním sirén. Rodák z Třince si zároveň skromně uvědomuje, že zisk karty je jen začátek cesty a tvrdá práce ho teprve čeká.
Adam Gawlas je opět držitelem profesionální karty PDC. Jak vám to zní?
Je to takové chaotické. Rád jsem určitě, ale tím, že mám i tu práci v Německu, tak mám hodně věcí, které musím vyřešit, aby všechno bylo v pohodě. V práci určitě končit nechci, protože mám alespoň nějakou jistotu. Hraje se mi i díky tomu daleko lépe. I na té Q-School to bylo super. Doufám, že to pěkně vyjde.
Jak to máte v práci časově náročné? Budete moci objíždět všechny turnaje Players Championship?
Určitě chci všechno objet. Rád bych si to zařídil tak, abych měl stálou práci a zároveň se mohl soustředit na šipky. Po střední škole jsem měl jenom šipky a to podle mě nebylo úplně OK. Teď jsou pro mě šipky více zpestřením, více se na ně těším. Přemýšlel jsem, jak to udělám. Jestli pondělí až středa budu v Anglii na „playerskách“ a čtvrtek, pátek, sobota v Německu. Ty turnaje ale nejsou každý týden, tak si myslím, že se to dá zvládnout v pohodě.
Máte pocit, že díky práci nejste u terče tolik ve stresu z finančních důvodů?
Určitě. Třeba Jonny Clayton, když byl v top 16, ještě někde běhal po střechách. Má to svoje výhody. Mě ta práce baví, je to dobře zaplacené a zároveň odpočinek. Baví mě, když toho mám hodně a ne moc volného času, kdy bych přemýšlel nad blbostmi.
Jak se na to koukají v práci, že máte takový koníček?
Pro tuhle slovenskou firmu pracuji s kolegou asi dva nebo tři měsíce, takže tam nejsem dlouho. Druhý hrací den mi poslali fotku a psali: „Adame, budeš na tomto turnaji?“ Tak jsem odpověděl, že ještě nevím, jestli budu hrát východoevropské kvalifikace, nebo pro držitele karet. Nikdy jsem jim vyloženě neřekl, že hraju šipky, ale myslím, že za včerejšek a dnešek to sociální sítě obletělo (směje se).
Přejděme k šipkám. Máte za sebou úspěšnou kvalifikaci na mistrovství světa, kde jste si zahrál s Gerwynem Pricem, uspěl jste na Q-School, předtím se vám dařilo i na Modus Series. Dá se říci, že pomalu vrací známý Adam Gawlas, který dokázal postoupit do semifinále UK Open?
To je těžké říct. Já takové ukvapené závěry nedělám. Snažím si nastavit život, aby mě všechno bavilo. Když jsem hrál jenom šipky, tak to bylo pořád nahoru dolů. Ani mě to nebavilo, jezdil jsem na ta „playerska“ skoro až z donucení. Věřím, že když se budu cítit komfortně a všechno bude v pohodě, tak se zase něco povede.
S jakým sebevědomím jste jel na Q-School? Byla karta jasným cílem, nebo jste si dal za cíl třeba určitý počet výher?
Počet výher jsem moc neřešil. Někteří kluci to tak mají, ale já tam jel s tím, že jsem v super pozici, protože hraju rovnou finálovou fázi. Říkal jsem si, že uvidím, jak to půjde. Celou dobu jsem se cítil dobře. Byl jsem tam s kluky od začátku, nechtěl jsem letět sám. Myslím si, že v důležitých chvílích jsem zavíral. Poslední den jsem měl štěstí, ale to k šipkám patří.
První dva dny se vám hodně dařilo, získal jste celkem sedm bodů, třetí jste ale vyšel naprázdno. Byl jste nervózní před nedělí?
Už i ten třetí den jsem byl nervózní. Každé ráno jsem si dával párečky a v sobotu jsem toho snědl trochu míň. Měl jsem sevřený žaludek, ale tu hru to asi úplně neovlivnilo. Pavel Jirkal mi říkal, že je super, že jsem nervózní, protože kdybych nebyl, tak by mi na tom asi tolik nezáleželo.
Mohla tu nervozitu ovlivnit prohra z vedení 5:2 na závěr druhého dne?
Jeden bodík navíc jsem mohl udělat, ale já to tolik nevnímám. Snažím se soustředit, takže si ani nepamatuju, co se v tom zápase dělo, a beru to jako celek.
Poslední den jste musel minimálně jeden až dva zápasy vyhrát. Nakonec to byly velké nervy, obě utkání jste otáčel z matchdarts soupeře. Cítil jste se pod tlakem?
Hodně mi spadl kámen ze srdce. Nebylo to nic příjemného, ale zároveň jsem si říkal, že pokud se budu až moc stresovat tady, tak co potom budu dělat na těch „playerskách“ a ostatních turnajích? Ano, vyhrát tu kartu je strašně náročné. Podívejte se na Harryssona. Hrál skvěle na mistrovství světa a lidi tipovali, že přijede, vyhraje a čau. Potom Matt Campbell, Kciuk se nedostal ani do finálové fáze. V tom je Q-School strašně krutá, ale je to jen začátek. Je super, že má člověk status profesionálního hráče a umožňuje mu to hrát ty turnaje, ale nedělá to ze mě kdovíco a nebudu si moct jen tak házet šipky. Tvrdá dřina začíná.
Změnil se nějak váš tréninkový program před mistrovstvím světa a Q-School?
Neřekl bych, že nějak extra moc trénuju. S přítelkyní jsme koupili nově byt a nad námi bydlí soused, kterého znám od doby, co hraju šipky. Když měla přítelkyně noční šichtu, tak ke mně chodil házet. Tři čtyři hodiny jsme bušili, kecali a spojili příjemné s užitečným. Před Q-School jsme si dávali delší zápas. Dal jsem šesté kolo, pak čtyři pátá po sobě a potom asi osmé. Říkal mi, že když takhle budu hrát pořád, tak tu kartu asi vyhraju. Nečekal jsem, že ze všech těch zápasů budu hrát průměr 91 bodů. To jsem byl celkem překvapený.
Na profesionální túře budou nároky na výkony ještě vyšší. Plánujete tréninkové dávky ještě navýšit? Budete na to mít při práci vůbec čas?
Asi si čas najdu. Já s sebou ten stojan pořád vozím ve firemní dodávce (směje se). Po práci jsem si ho rozložil a půl hoďky si hodil. Už jsem to říkal klukům na Q-School. Když už člověk hraje průměr mezi 90 a 95, tak je to hodně dobré. Když zavřu patnáctou šipkou, tak je to přesně 100 průměr. Ale když zavřu šestnáctou, tak je to už tuším 93. Nechci toho moc měnit. Rád bych si to stejně užíval a snad to půjde.
Stihl jste po Q-School nějakou menší oslavu, nebo jste jel hned do Německa?
Nestihli jsme nic. Po turnaji jsme odjeli a pak jsme byli unavení z cesty. Nijak speciálně jsem to neslavil. Byl jsem u rodičů, kde jsme si popovídali. V práci jsme ještě letos nezačali dělat. Skončili jsme nějak na konci prosince a pokračovat budeme 21. ledna. Záleží podle naskladnění materiálu.
A do budoucna nějakou oslavu plánujete?
Možná zajdeme s kamarády na vítěznou plzničku (směje se).