Česká hvězda překážkových závodů (OCR) a medailistka z MS Zuzana Kocumová otevřeně promluvila o rozporuplných pocitech z podoby skialpinismu, tedy nového sportu na ZOH. Přestože obdivuje fyzické výkony závodníků, tak tvrdí, že sport podle ní ztratil to nejdůležitější – spojení s horami.
„To, co tam fyzicky předvádějí ti nejlepší, je bez diskuze úžasné,“ píše Kocumová na svém facebooku. Připomíná, že dvou a půl až tříminutový závod je extrémně bolavý a náročný. Prudký výběh sjezdovky, běh po schodech s lyžemi na zádech, rychlé přezouvání, manipulace s pásy, lyžemi i holemi – to vše podle ní vyžaduje obrovskou technickou i fyzickou připravenost.
Jenže právě forma závodu je pro ni kamenem úrazu. „Sjezd už vlastně nic neřešil, většina závodníků ho pojala stylem ‚hlavně dojet‘. A to mě bolí,“ přiznává. Podle ní se z původně krásného horského sportu, stalo spíše efektní představení pro diváky.
Kocumová upozorňuje, že tradiční skialpinismus byl o vyrovnání se s terénem, přírodními překážkami i proměnlivými podmínkami. „Šlo o to dostat se na vrchol a bezpečně dolů. Hory, prudké svahy, hluboký sníh, výstup s mačkami do sedla… a ty výhledy,“ popisuje s nadšením.
Olympijská verze podle ní tyto prvky postrádá. „Teď je to nasázené za sebe jako v cirkuse. Výkony jsou neskutečné, ale chybí mi to zásadní, co tomu dávalo smysl.“ Její kritika ale míří ještě dál. Přiznává, že ji pohled na proměnu skialpinismu znepokojuje i z osobních důvodů.
„Možná mě to bolí i proto, že se bojím, aby se něco podobného nestalo i s mým milovaným OCR,“ říká. Překážkové závody podle ní vznikaly v nádherné přírodě, kde se testovala schopnost lidí překonat přirozeně těžký terén a přidané překážky byly jen dalším zpestřením. Dnes se však stále častěji přesouvají na stadiony.
„Je z toho opičí dráha. Musím uznat, že jen zírám, co nová generace dokáže. Ale už to není ten sport, který jsem začala dělat. Dřív byl zážitek silnější než radost z cíle. A to je co říct,“ dodává zkušená česká hvězda.