Cítím enormní tlak, říká Sedláček před kvalifikací na Czech Darts Open

Jakub Martinovský

1. 9. 2026, 14:45

Dlouho očekávaný turnaj ČEZ Czech Darts Open se blíží. Zatím ale není známo, jací čeští hráči se jej zúčastní, protože nejdřív musí postoupit z kvalifikace. Největším favoritem je Karel Sedláček, pro kterého je účast v Letňanech absolutní prioritou. Rozpovídal se o tom v rozhovoru pro TN.cz.

Ve čtvrtek vás čeká česká kvalifikace na ČEZ Czech Darts Open, odkud do hlavního turnaje postoupí čtyři nejlepší. Vy budete jasně největším favoritem. Cítíte na sobě tlak? Fanoušci by asi byli zklamaní, kdybyste nepostoupil. 

Tlak tam bude samozřejmě enormní, protože asi nejvíc zklamaný bych byl já. Jelikož tohle je opravdu velká možnost se potkat s českými fanoušky a vrátit jim tu podporu, kterou celý rok prokazují. Můžeš se jim odvděčit tím, že tě uvidí hrát tady v Letňanech. Musím vyhrát minimálně čtyři těžké zápasy s klukama, se kterýma celý rok nehraješ. Nevíš, co čekat a nečekat. Musíš se soustředit na sebe. Na druhou stranu je to o trošičku jednodušší než hrát kvalifikaci držitelů karet, kde je ta konkurence daleko vyšší. 

Je to jiné než hrát například turnaj Players Championship, který je „jeden z mnoha“, ale tady by ta porážka bolela mnohem víc? 

Už jsem to zažil. Bolí to hodně. Člověk od nás žije pro dvě věci, zahrát si na Czech Darts Open a na mistrovství světa, to jsou dvě největší mety před sezónou. 

Pokud byste se kvalifikoval, jaký by byl cíl v turnaji? S čím byste byl spokojený? 

Dostat se do turnaje by byla fantazie a pak vydržet co nejdéle. Nejlépe si zahrát i v tu neděli. Vím, že nějaká forma tam je, ale je to věcí drobných náhod a jak štěstíčko půjde naproti. Já tomu naproti půjdu, abych udělal radost nejen sobě, ale i těm fanouškům. 

Související obsah

Jaké šipkařské hvězdy přiletí do Prahy? Spoustu jich je potvrzených. A co Littler?

31. 8. 2026 Jakub Martinovský J. MARTINOVSKÝ

​Už jste na pražském turnaji několikrát hrál. Jak během něj trávíte volný čas? Jste v hale, sám na hotelu, nebo chodíte někde po památkách? 

Manželka by byla ráda, kdybychom vyrazili někde na památky, ale já opravdu volný čas strávím někde na pokoji. Relax, odpočinek, maximálně se podívám na nějaký film. Jdeme na nějaké jídlo a jde se na halu. Musíme tam být čtyři hodiny předem, abych se aklimatizoval, rozházel a připravil se mentálně na zápas. 

V Česku je tradičně skvělá atmosféra v publiku. Jak se na to těšíte? 

Je to nejvíc, co může český hráč zažít. Když fanoušci skandují tvoje jméno, tak je to něco nádherného. Hal mám objetých hodně, ale nemůžu říct, že by byl někde alespoň náznak něčeho, co se děje tady. Tady je to nefalšované šipkové šílenství. 

Turnaj a atmosféru si pochvalují i největší hvězdy. Mluví o tom před novináři i na pódiu. Zaznívají takové hlasy i v zákulisí? 

Můžu upřímně říct, že to neříkají jenom na kamery. Opravdu je to upřímně. Všichni se sem strašně těší a nejradši by tady strávili celý týden, aby se mohli podívat po Praze. 

Pokud přijede Luke Littler, bude papírově největší favorit. Jakým dalším hráčům dáváte šance podle aktuální formy? 

Luke Littler je určitě favorit číslo jedna, to se nemusíme bavit. Záleží, v jaké přijede náladě, pokud přijede. Potom určitě Gerwyn Price, Luke Humphries, pak Wessel Nijman nebo Ross Smith, který teď vyhrál turnaj v Maďarsku. 

Související obsah

30:56

Porazil Littlera, teď ho kritizuje. Občas je arogantní, tvrdí český šipkař

14. 8. 2026 David Panuška D. PANUŠKA

​Nedávno jste postoupil jako historicky první Čech na World Series of Darts Finals, kde jste prošel hodně těžkou kvalifikací. Jak vás to těší? 

Musím říct, že když jsem po třech týdnech dovolené vyrážel na tuto kvalifikaci, tak jsem si říkal, že se trošku rozházím na následující playerska. Od začátku jsem byl naladěný, padalo mi to a pak jsem si v půlce říkal, že by byla škoda nepostoupit. Zabojoval jsem, povedlo se to a pak jsem se šel projít ven. Měl jsem v hlavě úplně něco jiného, ale ta kvalda mi spadla do klína. Až postupem času jsem si uvědomil, že to je dobrý počin. 

Kvalifikace stejně jako turnaje Players Championship, kde se vám daří, se hrají za zavřenými dveřmi bez diváků. Na pódiu se vám herně tolik nedaří. Čím to podle vás je? 

Je zajímavé, že pět šest let zpátky jsem to měl naopak. Když jsem hrál za oponou, tak jsem se nedokázal vyšponovat, ale na stagi jsem většinou ožil. Poslední dobou trpím tím, že nejsem schopný tu stage prolomit, rozjet se a zahrát nějaký pěkný zápas. Člověk trošku znervózní, klade na sebe velké nároky a ne vždycky se to povede. Všichni hráči, kteří tam hrají, jsou dobří. Je na tobě, jak s tím naložíš, popereš se s atmosférou. Je důležité se soustředit a nepropadat panice, když se něco nepovede, protože to se stane každému. 

Je v tomto Praha pro vás jiná? Protože jste zde úspěchy zažil, hrál jste i nedělní část. 

Je to specifické, ale na druhou stranu tě to strašně nabíjí. Energie, která jde z davu, je něco neskutečného. V Německu i Anglii jsem zažíval pískot, když jsem hrál s domácími hráči, v Praze je to odměna.