V Seville vstřelil nádherný gól, kterým vyrovnával na průběžných 1:1, tentokrát se mu ale proti stejnému soupeři tolik nedařilo. Přesto si záložník Slavie Daniel Pudil svou práci odvedl. A pak přiznal: "Měl jsem toho dost."
Dát gól, bylo by to jiné
Daniela Pudila hodně mrzela spálená šance Milana Ivany v prvním poločase. "Kdyby dal gól a my vedli, hrálo by se nám jinak, ten zápas by dostal jiný rozměr," myslí si Pudil. "Je to rána, když máte v prvním poločase navrch a pak dostanete gól. Srazilo nás to, ale stejně jsme chtěli vyrovnat. Jenomže v Lize mistrů se nedá odchodit ani kousek zápasu."
O tom se Slavia ostatně přesvědčila hned od začátku druhého poločasu. "Chtěli jsme hrát dál svou hru, ale moc se nám to nepovedlo. Zalezli jsme, nepodrželi balon a proto jsme inkasovali," přiznal. Zkažený konec sezon Pudila trochu mrzí. "J to trochu smutný konec. Chtěli jsme uhrát slušný výsledek a dostali jsme tři góly. Ale povedla se nám celá polovina sezony a jeden zápas to nemůže pokazit," myslí si záložník, který bude ve Slavii z Liberce hostovat i na jaře.
V závěru docházely síly
To je ale ještě daleko, teď čeká hráče zasloužená dovolená. Vždyť někteří z nich mají v nohou až osmadvacet zápasů. "Síly chyběly, mě ve druhém poločase docházely hodně, už jsem nemohl. Ale to je fotbal. Měli jsme hodně zraněných a ti co hráli už možná ke konci opravdu neměli dost sil," přiznal Pudil.
Proti Seville si ale Pudil zdaleka nezahrál poprvé, kromě letošního zápasu ve Španělsku totiž na stejného soupeře narazil už loni v Poháru UEFA v dresu Liberce. "Hrají pořád stejně, jejich styl se moc nezměnil. Jen když jsme proti nim hráli s Libercem, zorvna se nám dařilo, měli jsme mnohem víc šancí, než tentokrát se Slavií, ale stejně jsme je tehdy neproměnili," zavzpomínal Pudil.
