Okupanty Československa vyděsily filmové rekvizity

Obyčejné filmové rekvizity málem rozpoutaly válku. Sovětští vojáci byli v srpnu 1968 na českém území tak nervózní, že je vystrašily kulisy amerického filmu.

S burácejícími motory obrněných transportérů a nabitými samopaly přijeli sovětští vojáci v roce 1968 k soutoku Sázavy a Vltavy v Davli. Americké tanky v místním lomu je vystrašily natolik, že málem začali i střílet.

"Ještě, že tenkrát nezkusili vjet s tím obrněným transportérem na náš most. Nemusel by je udržet a mohl se zřítit. To by pak určitě pochopili jako nějakou sabotáž,“ říká kronikář městyse Davle Karel Vančura.

Velké válečné drama

Americká společnost Wolper Pictures natáčela od června roku 1968 v tehdejším Československu film Most u Remagenu. Ludendorffův most u německého města Remagen sehrál v roce 1945 velkou roli ve světových dějinách. Byl to jediný most přes Rýn, který ustupující německá armáda nezničila. Americkým vojskům se ho podařilo obsadit a proniknout na východní stranu Rýna. Konec druhé světové války se tím hodně urychlil.

Zobrazit všechny fotky (1)

Když chtěli američtí tvůrci třiadvacet let po válce natočit o remagenském válečném dramatu film, SRN jim natáčení nepovolila kvůli hustému lodnímu provozu a dopravě uhlí. Filmový štáb si tedy vybral pro natáčení Starý davelský most na Vltavě. Podobné si totiž byly nejen oba mosty, ale i krajina v okolí Davle je hodně blízká té u Rýna.

Jak to vypadalo v Davli v době natáčení? Poslechněte si vyprávění místního obyvatele Antonína Krištůfka.

Údiv nad americkými tanky

"Ráno jsem čekal, až pro mě přijede auto, které mě odveze na natáčení. Ale v Praze se místo auta od filmového štábu objevily sovětské letouny," vzpomíná Rudolf Jelínek, který si ve filmu Most u Remagenu zahrál příslušníka Wehrmachtu.

Přitom ještě předchozí den nic nenasvědčovalo tomu, že by měl natáčení někdo přerušit. "Ještě 20. srpna jsem seděl v nacistické uniformě na lavičce, kouřil doutník a říkal si, jak je taková válka směšná. Že nás to už nemůže potkat. A den poté začala okupace," vypráví herec a režisér Vít Olmer, který hrál ve filmu nacistického důstojníka.

Sovětští vojáci dorazili k místu natáčení až několik dní po obsazení Prahy. Když přijeli do Davle v obrněných transportérech, s překvapením hleděli na americké tanky, jeepy a obrněné vozy zaparkované v nedalekém lomu a další válečné předměty. Vše hlídalo několik českých vojáků, kteří měli hodně co vysvětlovat. Chvíli to vypadalo, že se snad sovětší vojáci pustí i do střelby.

O setkání sovětských vojsk s americkými tanky v Davli vypráví pamětník Rudolf Tloušť.

Americký filmový štáb v době příjezdu sovětských vojáků do Davle už v zemi nebyl. "Američané se báli, co bude dál, tak co nejdříve odjeli,“ říká Olmer. Před vojsky Varšavské smlouvy utekli filmaři až do Vídně. Podle dodnes tradované historky je tam odvezla kolona 28 taxíků.

Svazu se to hodilo

Američané nakonec směli v Davli dotočit minimum nasmlouvaných záběrů. Úplné a okamžité odstoupení od sjednané smlouvy o natáčení by totiž pro Československo znamenalo zaplacení ohromně vysokého odškodného. Film Most u Remagenu štáb nakonec dotočil zčásti v okolí Hamburku a potom v Itálii.

Celou zdánlivě vtipnou historku s americkými tanky a samopaly nedaleko Prahy nakonec Sovětský svaz a NDR využily k působivé propagandě. Čechoslováci byli označeni za kontrarevolucionáře, kteří pustili americké jednotky na své území. Dokazovaly to například fotografie amerických samopalů z druhé světové války, které se v Sovětském svazu tiskly na obaly propagandistických brožurek.