Nekontrolované používání AI ve firmách je hazard. Zaměstnanci riskují útok hackeřů

Karolína Pavlínová

25. 10. 2026, 20:40

Využívání veřejně dostupné umělé inteligence zaměstnanci v práci může podle odborníků na kybernetickou bezpečnost znamenat pro firmy větší nebezpečí než útoky hackerů. Lidé totiž často v konverzaci s AI prozradí osobní nebo firemní data a ta potom zneužívají právě hackeři nebo různé společnosti.

Práci si podle odhadů pomocí veřejně dostupné umělé inteligence ulehčuje zhruba polovina pracovníků v Česku. „Občas jsem tam něco zadala, nějaké výpočty. Když třeba potřebuju připravit přednášku nebo něco podobného, tak abych odkryla mrtvé úhly mého přemýšlení. Ale firemní nástroj nemáme,“ řekli lidé v anketě televize Nova.

„Představme si třeba lékaře, kteří mají obrovské spisy a dokumentace, a není v jejich silách to třeba dobře celé pročíst, tak to dají do ChatGPT, ono jim udělá sumář, ale vy nechcete tyhle citlivé informace o pacientech, aby vám někam unikly,“ říká expert na kyberbezpečnost Miloslav Lujka.

Související obsah

02:15

Pražskou vodu hlídá umělá inteligence i pstruzi. Pomáhají nové laboratoře

6. 10. 2026 Karolína Pavlínová K. PAVLÍNOVÁ

​To je podle odborníků na kybernetickou bezpečnost špatně. „80 % promptů, které se zadávají dneska, jsou nějak rizikové, a v některých případech dokonce kriticky,“ upřesnil Lujka.

V Česku tak kvůli tomu přibývá kybernetických incidentů. Nahraná data totiž mohou využít hackeři. „Naše firmy to řeší a je to jedno z velkých témat, protože čím více se nástroje umělé inteligence začínají reálně v praxi používat, tím více samozřejmě tyhle obavy rostou,“ poznamenal Jan Kavalírek, CEE ambasador pro AI a nové technologie ze Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Uškodit může i nahrání návodu nebo smlouvy, ze kterých může profitovat třeba i provozovatel umělé inteligence. „Třeba firemní, nějaké průmyslové know-how nebo obchodní tajemství,“ vysvětlil Kavalír.

Související obsah

10:13

Šéf velké AI firmy varuje lidstvo: Za rok může být pozdě

13. 9. 2026 Lukáš Skládal L. SKLÁDAL

​„Vždycky se musím zamyslet, co té soukromé společnosti dávám a co od ní odebírám, a potom také to, co mi ta data říkají,“ vysvětlil náměstek ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Tomáš Krejčí. Když data putují třeba do Ameriky nebo Číny, společnosti si s nimi mohou dělat prakticky cokoliv, regulace tam totiž oproti Evropě chybí. 

AI a právo

Požívání umělé inteligence nedávno řešila třeba Advokátní komora. Právě advokátům dokáže práci velmi usnadnit. „Nemůžou využívat jednoduché nástroje jako široká veřejnost, protože musí dbát na ochranu dat, těch svých spisů, mlčenlivost je vysoká, stejně jako u nás advokátů, kteří nemůžeme prostě využít každý nástroj, protože bychom ohrozili klienty,“ vysvětluje advokát Ondřej Preuss.

V některých firmách zavedli placené firemní nástroje, kam by mělo být vkládání dat bezpečnější. Za výstupy ale zodpovídá pracovník, který AI využívá. Část firem používání umělé inteligence řeší interními směrnicemi. „To si každá společnost musí udělat sama a pak záleží na míře rizika, kterou jsou organice schopny akceptovat, a k čemu samozřejmě ten model používají,“ upozorňuje Krejčí.

Související obsah

01:48

Umělá inteligence žene ceny elektroniky vzhůru. Mobily zdražily skoro o 30 %

28. 8. 2026 Jiří Loučka J. LOUČKA

​Mezi firmami se mluví také o mlčenlivosti v souvislosti s AI. Komplexní zákon zatím chybí, evropská legislativa už se ale chystá. „Nejvíc těch povinností přijde v prosinci 2027,“ připomněl Krejčí.

„Ten poskytovatel systému umělé inteligenci by měl vyvinout maximální úsilí k tomu, aby tyhle ty data nezpracovával. Nicméně stejně je nutno dodat, že ne vždycky se to dá stoprocentně dosáhnout,“ uzavřel Kavalír. AI také nebude moct rozhodovat o lidech bez dohledu člověka.