S kamerou do podzemí na Letné

Pražský tunel Blanka z Tróje na Letnou je z poloviny vyhloubený. Podívejte se, jak stavba pokračuje.

Na místě, ze kterého se v dobách komunistického režimu mávalo nejvyšším stranickým funkcionářům, zeje „díra“.

Kolem hluboké stavební jámy naproti sparťanskému stadionu hlučí těžká technika. Na druhém břehu Vltavy, na staveništi Trója, mizí v útrobách obřího tunelu zablácený tereňák. Jeho kola občas podklouznou v mazlavém bahně – horninou prosakuje voda a hromadí se v kalužích, motorek stěračů dostává zabrat.

Na tváři se rychle střídá horko a chlad. V několika okamžicích ztratíte poslední paprsky denního světla i signál mobilního telefonu. Zůstanete hluboko pod zemí s helmou na hlavě, na koženém pásku zavěšené světlo a dýchací přístroj. Měkkými podrážkami černých gumáku ucítíte rozbitou chladnou zem. Těžkopádně míříte za světlem na konci tunelu.

Masu skály pod Stromovkou se za pomoci těžké techniky snaží rozbít tři dělníci. Každý den zůstávají pod zemí dvanáct hodin, jsou zamračení. Zem kolem nich pracuje – dýchá. V některém úseku je zima, o kus dál zas horko.

„Proto ti chlapi mají pořád rýmu," říká mluvčí Metrostavu František Polák. Jejich práce je náročná fyzicky i psychicky. „Lidi tam dole musí ovládat veškeré důlní mechanismy. Člověk, který do skály vrtá, navíc musí vědět, jak se zachová a co si k ní může dovolit. Každý další krok proto sleduje geolog i projektant,“ snaží se přiblížit jejich práci Polák.

Tuneláři, kteří razí cestu z Trójského břehu, se každý den téměř o pět metrů přiblíží k Letné. Jestli je nezaskočí geologická skladba půdy, hrubá stavba nejdelšího tunelu Evropy, bude hotova za 206 dní.

„Razíme pouze z jedné strany, abychom stavbou nenarušili život ve městě,“ vysvětluje mluvčí Metrostavu František Polák.
„Teď jsme kus za polovinou.“ Tunel má měřit 2 230 metrů.

Propad půdy podle expertů nehrozí

Asi dvě desítky metrů nad nimi další muž seje trávu. Stojí na místě, kde se v květnu při ražbě tunelu propadla půda.

„Jsme v úrovni pod historickou Šlechtovou restaurací, kde nad sebou nemáme žádnou stabilní horninu, proto tady postupujeme o něco pomaleji,“ vysvětluje Polák.

Další propad půdy by se neměl opakovat. Strop tunelu, nad kterým zbyla asi 17metrová vrstva břidlice a křemence, drží speciální deštník. Práci v kritickém úseku pomohla taky injektáž okolí.

Pražané se těší na čistý vzduch - letenští asi nejvíc

Od června kolem sparťanského stadionu přestaly jezdit tramvaje, koleje končí v zastávce Sparta. Kolem ohromných valů zeminy vyčuhujících za bariérou s nápisem „Aby se Praha mohla v roce 2011 lépe nadechnout“ jezdí ve směru na Hradčanskou náhradní autobusová doprava.

„Už jsem si zvykl,“ krčí rameny jeden z cestujících. V prázdninových měsících se trasa tam i zpět dala projet do pěti minut – autem i autobusem. Výraznější zdržení nepřišlo ani s novým školním rokem.

Kdo se ale se stavbou tunelu nesmíří nikdy, jsou ekologičtí aktivisté. Pod jejich petici Zachraňme Letnou se podepsalo asi šest a půl tisíce lidí. Mezi nimi je třeba bývalý prezident Václav Havel nebo spisovatel Ludvík Vaculík.