Tobruk: písek, krev a strach

Nový film Václava Marhoula, který vypráví o vojácích z 2. světové války, uvidíte v kinech od čtvrtka.

Jen málokterý Čech ví, že jeho krajané bojovali i pod horkým africkým sluncem. Bitva u libyjského Tobruku – to je jen jedna z epizod II. světové války, do které se zapojili i Čechoslováci. A právě příběh mladých československých vojáků z 11. východního československého praporu ukazuje film Tobruk.

Druhá světová válka, podzim roku 1941. K obraně Němci a Italy obleženého města Tobruk v severoafrické Libyi je odvelen i československý prapor. Mezi jeho příslušníky je i mladý voják Jiří Pospíchal.

Jeho naivní a idealistické představy o hrdinství a válce jsou syrově konfrontovány s nesnesitelným peklem africké pouště, dennodenním ohrožením života a všudypřítomnou smrtí. To vše si u něj vybírá svoji krutou daň, kterou umí vyměřit jen válka.

Tobruk je asi první český film, kde jsou digitální triky divácky věrohodné. Najdete je v celkem 405 záběrech z 500 - ale jsou udělané tak šikovně, že si jich téměř nevšimnete. A především - kvalitou se přinejmenším vyrovnají trikovým záběrům z amerických filmů: například scéna písečné bouře působí mnohem lépe než podobná situace v akční Mumii.

Herci prošli náročným vojenským výcvikem

Václav Marhoul natočil syrový, realistický film, který vypráví o smrti, lidském hrdinství i slabosti. Režisér herce na natáčení dokonale připravil. Nejprve všechny prohnal vojenským výcvikovým táborem u Vyškova a pak se natáčelo v Tunisku.

Herci tam na vlastní kůži zažili část z pekla, které museli prožít českoslovenští vojáci. Ve dne teplota dosahovala v průměru 47°C, herce trápily průjmy, sem tam škorpióni, vyskytly se dokonce i písečné zmije.

Marhoul výborně pracuje s tempem. To, jak dávkuje napětí, by mu mohl závidět snad i Hitchcock. Dlouhé pasáže, kde se zdánlivě nic neděje, vyvolávají mrazení v zádech - divák dobře tuší, že přijde něco strašného. Ale když to přijde, stejně ho Marhoul překvapí nečekanou surovostí záběru.

Na natáčení do Tuniska bylo dovezeno 600 kusů postřel, 8 000 nábojů, 64 střelných zbraní (31 originálů a 33 replik) a 48 bajonetů. Z místních zdrojů bylo použito 75 kg výbušniny.

Film není založen na síle propracovaných dialogů - na slova stejně ve válce není čas. O to lépe ale vyjadřuje obrazem. Herci jsou (i díky výcviku) věrohodní, snad jen Robert Nebřenský v roli sadistického desátníka působí trošku přehnaně. A když už jsme u těch hlavních postav: jedním z hlavním hrdinů snímku je poušť. Cizí, prázdná, mrtvá, nepochopitelná. Stejně jako válka.

V České republice má Tobruk premiéru 11. září. Více informací na www.tobruk.cz.