Strategie Company of Heroes a její datadisky jsou pro milovníky taktiky skoro povinností. I proto, že se snaží blížit realitě.
Strategie s válečnou tématikou jsou staré jako žánr samotný. Milovníci intenzivních bojů už měli možnost zastřílet si v konfliktech středověkých, novověkých i těch, které si autoři té které hry vymysleli.
Ke špičce vojenských strategií se připojila poměrně nedávno Company of Heroes, kterou obohatily v minulých měsících dva datadisky.
Zatímco původní hra mapuje události od vylodění Spojenců na plážích Normandie po vítězný pochod směr Berlín, oba datadisky zážitek rozšiřují v kampani i o druhou stranu - tedy Němce.
Přestože láká Company of Heroes na filmovost celého herního zážitku (hlavně vylodění během Dne D jako by z oka vypadlo filmu Zachraňte vojína Ryana), stejnou měrou si zakládá na jakés-takés realističnosti.
Company of Heroes totiž byla zřejmě vůbec první strategií z 2. světové, která nabídla inteligentní systém krytí pěchoty i těžké techniky. Funguje to jednoduše: když pošlete jednotku pěchoty doprostřed silnice, bude u kurzoru rudý rozbitý štít. Ten značí, že jednotka bude na místě určení zcela odkrytá a její životnost bude v přímém boji sotva pár sekund.
Pokud pošlete kulometný tým do lesíka, bude štít žlutý a jednotka bude v lehkém krytu, který její životnost většinou zvýší dost na to, aby vydržela do příjezdu případných posil.
Ideální je kryt velký, kterého jednotky dosáhnou například za kamennou zídkou nebo v opuštěném domě. To by ale samozřejmě k velké realističnosti nestačilo, protože by stačilo nastrkat rozličnou pěchotu do rozbořených domů a zničit každého nepřítele, který k nim zamíří.
Proto se kryt může stát rychle pastí. Například les poměrně spolehlivě ochrání před palbou z ručních zbraní a dokonce i z děl, ale ve chvíli, kdy přiběhnou pěšáci se zápalnými granáty nebo se přiřítí tank s plamenometem, budou vaši svěřenci rychle plápolat jako stromy, za kterými se kryjí.
Hra také tvrdě dodržuje princip kámen-nůžky-papír, kdy pěchotní kulomet tank nerozstřílí, stejně jako tank má problém trefit dělem rychle pohybující se pěchotu, která se ho snaží oběhnout. U tanků je také třeba dávat pozor na to, kterou stranou jsou natočené k nepříteli. Pancéřování je logicky nejsilnější zepředu a zdraví tanku zásahy z boku nebo do zadního pancíře zničí techniku mnohem rychleji.
Nemluvě o tom, že během bojů může být tank vyřazen z boje zničením pásů, motoru nebo věže.
Rozdíly jsou samozřejmě i mezi tanky jednotlivých stran. Proto spojenecký Sherman nevydrží zdaleka tolik jako německý Tiger a proto také německý Flak 88 porcuje stejně dobře letadla, jako útočící britské tanky.
Vzato kolem a kolem je Company of Heroes i její datadisky výborná realtimová strategie pro milovníky 2. světové. A navíc díky své nenáročnosti není třeba kvůli bitvám pořizovat nový počítač. A cena je několik měsíců (v případě prvního datadisku) až let (původní hra) také velice příznivá.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz