Obléhání Orléans: zázrak Johanky z Arku

8. května 1429 vyvrcholilo obléhání francouzského Orléansu anglickým vojskem. Město zachránila zázračná panna.

Od roku 1415 byla stoletá válka mezi Francií a Anglií ve své třetí, závěrečné fázi. Francie byla po dlouhých letech války a morových epidemiích značně vyčerpána a ze světové velmoci číslo jedna, kterou byla před vypuknutím vleklého konfliktu, se stal slabý a zpustlý stát.
 

Po bitvě u Azincourtu patřila Angličanům celá Normandie. Ovšem ani situace v Anglii nebyla příliš růžová. Angličané sice měli silného spojence v Burgundském vévodství, ale od roku 1422, kdy náhle zemřel král Jindřich V., byl anglickým králem nezletilý Jindřich VI. Toho na anglické půdě zastupoval vévoda z Gloucesteru.
 

Ve francouzských oblastech, ke kterým postupně přibyly vedle Normandie i ostatní kraje ležící severně od Loiry včetně Bretaně či Champagne, vládl za mladičkého Jindřicha vévoda z Bedfordu.
 

Od roku 1422, kdy zemřel Karel VI., neměla Francie korunovaného krále. Trůn měl podle smlouvy z Troyes připadnout anglickému panovníkovi, ale velká část francouzské šlechty se s tím nedokázala smířit a podporovala legitimního dědice trůnu, syna Karla VI., Dauphina Karla.
 

Ten fakticky ovládal jen zlomek francouzského území. Traduje se o něm, že byl lenivý, že se bál bojovat a že mu na panování příliš nezáleželo. Francii tedy hrozilo reálné nebezpečí, že zemi zcela ovládnou Angličané.

Angličané jsou před Orléans, Francii hrozí zkáza
 

Nebezpečí se vyhrotilo, když anglické vojsko oblehlo strategické město na Loiře - Orléans. To hájil Jean de Dunois, přezdívaný Bastard Orleánský, nelegitimní syn vévody z Orleánsu. Francie byla na pokraji zkázy, ale do hry se vložila mladičká, sotva sedmnáctiletá dívenka, která změnila chod dějin.

Tou dívkou byla Jana z Arku. Selská dívenka, která byla od mládí přesvědčena, že ji Bůh vyvolil, aby zachránila Francii. Odmala slýchávala tajemné hlasy a měla vidění, v nichž se jí zjevovali andělé a světci. Jana se k nim modlila za záchranu Francie.

O své výjimečnosti přesvědčila i skupinu prostých lidí. Ti se s ní vydali za Dauphinem Karlem a přesvědčili ho, že se má Angličanům a Burgunďanům postavit. Nalezla ho v Chinonu, kde měl provizorní sídlo. Odtud se s malou armádou, kterou jí princ poskytl, vydala kolem Loiry k Orléansu, aby městu pomohla z anglického sevření. Po cestě se k ní přidávali prostí Francouzi nespokojení se situací v zemi.

Zdroj: oficiální zdroj

Průvod, v jehož čele byla Johanka z Arku s korouhví s květy lilie (symbolizující její neposkvrněnost) a slova Jesus Maria (odkazující na její zbožnost), dorazil k Orléansu na konci dubna 1429. Johanka se ve městě uzavřela a plánovala taktiku proti oblehatelům. Proti nepříteli účinně využila vodních příkopů a obranných pevností kolem města.

Zdroj: oficiální zdroj

Rozhodující boje je odehrály mezi 6. a 8. květnem. Po urputném boji, kdy byla Johanka zasažena šípem, zvítězili 8. května Francouzi. Toto zázračné vítězství dalo Johance nové jméno - lidé ji začali nazývat Panna Orleánská.

Francie od této chvíle získávala ve vleklém konfliktu navrch. Dauphin Karel byl zanedlouho poté korunován v Remeši francouzským králem a štěstí, které až doposud měli Angličané na své straně, se od nich pomalu začalo odvracet. Odvrátilo se ovšem i od Johanky z Arku, která po několika dalších úspěšných bojích podlehla intrikám, a dostala se do rukou Angličanů, kteří ji 30. 5. 1431 upálili jako čarodějnici.

Příběh Jonanky z Arku je atraktivní pro filmaře. Historie Panny Orleánské byla několikrát zfilmována, na ukázku z jednoho ze snímků se podívejte na videu.