17. května 1902 byl objeven nejstarší počítač světa. Pochází ze starověku.
Staří Řekové znali počítače. K tomuto podivuhodnému závěru dospěli vědci, když se jim do rukou dostal mechanismus z Antikythéry.
Vše přitom začalo zcela nenápadně. Na jaře roku 1900 se řecký sběrač mořských hub Elias Stadiatos potápěl u ostrova Antikythéra. V hloubce 42 metrů pod vodou si povšiml podivného vraku lodi. O dva roky později v polorozpadlé kostře antického plavidla našel archeolog Spyridon Stais zvláštní ozubené kolečko. Nejprve moc archeology nezaujalo; mnohem zajímavější pro ně byly desítky řeckých soch, které z vraku zachránili. Ale když se pak našlo dalších 70 úlomků ozubených koleček, začalo být jasné, že se jedná o něco výjimečného. Jednotlivé dílky zjevně tvořily komplexní stroj.
Od okamžiku, kdy mechanismus opustil mořské dno, se začaly objevovat spekulace o tom, jaký mohl být jeho účel. Pravda se začala vynořovat až v 50. letech 20. století. Tehdy si američtí archeologové poprvé uvědomili, že když se jednotlivé dílky tajemného soustrojí spojí, vznikne přístroj, který připomíná jednoduchý mechanický počítač. Dalším vědcům se podařilo stroj rekonstruovat a dokonce vytvořit jeho funkční kopii. Výsledek výzkumu navždy změnil pohled, kterým jsme se dívali na antiku.
Co o něm víme?
Strojek vyrobený z 37 ozubených koleček zasazených do bronzové bedýnky vznikl zřejmě mezi roky 150 př. n. l. a 100 př. n.l. Byl vytvořený pro velmi přesné zaznamenávání pohybu Slunce a Měsíce. Dokázal předpovídat jejich zatmění a dokonce pracoval s nepravidelnou oběžnou dráhou, po níž obíhá Měsíc kolem Země. Protože za objevitele této anomálie bývá pokládán Hipparchos z Rhodu, je možné, že se na výrobě artefaktu podílel. Tomu napovídají i řecká písmena na součástkách. Nejnovější výzkumy však ukazují jako místo původu spíš Korint.
Nejnovější výzkum
Počítač z Antikythéry dnes leží v řeckém Národním muzeu v Athénách. Části jsou příliš křehké na to, aby se daly transportovat. Proto se nejnovější výzkum provádí přímo v muzeu. Podílí se na něm v současnosti univerzita v Cardiffu, několik řeckých muzeí a ústavů a také soukromé společnosti X-Tek Systems a Hewlett-Packard. Poslední jmenovaná firma vyrobila speciální 3D scanner, X-Tek Systems zase do Athén přivezli dvanáctitunový tomograf. Díky těmto přístrojům se podařilo přečíst a přeložit některé nápisy na součástkách. A když se podmořským archeologům podařilo v roce 2005 objevit v moři u Antikythéry další dílky mechanismu, měli vědci vyhráno. Mohla vzniknout kompletní rekonstrukce strojku.
Co uměl?
Proč se vlastně o artefaktu říká, že je to první počítač? Některé jeho funkce jsou totiž počítači hodně podobné. Když se do něj zadalo datum, mechanismus pro daný den spočítal pozice Měsíce, Slunce a další astronomické informace, které se ke dni pojí. Zajímavé je, že stroj vše počítal tak, jako by Země byla uprostřed vesmíru a Slunce se otáčelo kolem ní. Přesto fungoval bezchybně. Mechanismus dokázal pracovat se dvěma kalendáři – egyptským a řeckým. Uměl určit i roky, na něž připadaly olympijské hry.
K čemu sloužil?
Vědci sice dokázali rozšifrovat, jak mechanismus fungoval, ale dodnes přesně neví, k čemu sloužil. Výroba takového stroje musela být příšerně drahá, takže musel mít jasný účel. Jednou z nejpravděpodobnějších verzí je astrologie. Horoskopy si ve starověku nechala dělat většina vladařů i dalších významných osob. Protože matematické výpočty, které návrh opravdu dobrého horoskopu provázejí, byly tehdy extrémně náročné (především na čas), mohl se návrháři horoskopů počítač hodit. Ostatně kompjútry používá i většina současných astrologů.
Dalším, kdo mohl mechanický počítač chtít, byly chrámy. Ty musely přesně určovat data nebeských jevů, musely na ně být vždy správně připravené. Kdo dokázal předpovědět zatmění Slunce, ten si získal přízeň davů.
Řecko – starověká počítačová velmoc
Tento strojek zřejmě nebyl jediný svého druhu. Svědčí o tom především antická literatura. Už Cicero píše o podobném zařízení, ale popis mechanických strojků se objevuje už u Homéra a v dalších mýtech. Nejčastěji se mechanické stroje spojují s největším géniem antiky – slavným Archimedem. Podle některých pramenů vyrobil desítky pozoruhodných mechanických strojů, některých podobných tomu z Antikythéry.
Ať už je původ antikythérského počítače jakýkoliv, rozhodně to byl vynález, který o mnoho stovek let předběhl svou dobu. Používal například tzv. diferenciální převody, které se pak objevily až v 16. století. Podle expertů z projektu na výzkum mechanismu je stroj provedený tak detailně, že se o tom ani nesnilo technikům až do 18. století.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz