Buňky uživatelů multivitaminových preparátů mohou být biologicky mladší než buňky lidí, kteří multivitaminy neužívají.
S tímto zjištěním přišli výzkumníci pod vedením Dr. Honglei Chena z National Institute of Environmental Health Sciences, vědeckého ústavu náležícího pod americké Ministerstvo zdravotnictví.
Biologicky můžeme být starší, než jsme
Při stárnutí organismu vědci rozlišují věk skutečný a biologický. Skutečný věk je neměnný a daný datem našeho narození. Oproti tomu biologický věk odráží to, jak o své tělo pečujeme. Právě kvůli rozdílu mezi věkem biologickým a skutečným vídáme vitální sedmdesátníky i těžce nemocné padesátníky.
Chromozomový věk
Doktor Honglei Chen a jeho spolupracovníci z National Institute of Environmental Health Sciences zjistili, že jedním z ukazatelů biologického věku je délka koncových částí chromozomů (telomer).
Dále zjistili, že multivitaminové přípravky by mohly pozitivně ovlivňovat délku telomer díky utlumení stresu a chronických zánětů. Délka telomer určuje, jak dlouho se mohou buňky našeho těla dělit a obnovovat. Jakmile jsou telomery příliš krátké, buňka ztrácí schopnost dělení a nevratně umírá.
Jak vypadá model DNA?
Nejúčinnější proti stárnutí je vitamin E a C
Tým doktora Chena analyzoval příjem potravy a multivitaminových preparátů u skupiny 586 žen mezi 35 a 74 lety. Uživatelky multivitaminových přípravků měly v průměru o 5 procent delší telomery než ženy, které tyto přípravky neužívaly. Jejich biologický věk tak byl nižší, než u ostatních žen. Studie ukazuje na to, že délku telomer nejvíce ovlivňuje příjem antioxidantů v podobě vitaminu C a vitaminu E.
V létě se snažte jíst maximum sezónního ovoce
Multivitaminy slouží především jako alternativní zdroj vitamínů, například v zimním období. Faktem ale je, že je obtížné získat všechny potřebné látky z přírodních zdrojů i během léta. Proto, abyste měli dostatečné množství všech vitaminů, byste často museli sníst třeba 2 kg některého ovoce, což by se možná začalo i zajídat. V takovém množství existuje i vyší pravděpodobnost alergické reakce nebo zažívacích potíží.
Takže platí: všeho s mírou.
|
Kolik vitaminů např. A, B1 a C najdete v ovoci?
|
|
Vitamin B1 je lískový ořech (0,35-0,50 mg na 100 g), vlašský ořech (0,25 mg), angrešt (0,15 mg), švestky (0,06-0,10 mg), nejméně jej obsahují jablka a hrušky (0,02 mg).
Vitaminu C ve 100 g čerstvého ovoce a zeleniny černý rybíz (220 mg), jahody (55-90 mg), překvapivě vlašský ořech (30-40 mg), maliny (30 mg), angrešt (28 mg), červený rybíz (15-30 mg), třešně (10 mg), broskve (8 mg), jablka, hrušky a švestky (10 mg). |
Nejlepší je ovoce a zeleninu konzumovat co nejčerstvější, nejlépe ihned po sklizni. Nepřirozené pěstování zeleniny ve skleníku či nešetrná příprava v kuchyni snižují přirozený obsah vitamínů ve stravě. Potřebu vitaminů dlouhodobě zvyšuje i stres, práce pod tlakem či učení.
Občas přípravky vysaďte
I přes prospěšnost multivitaminových přípravků není pro tělo nejlepší užívat je soustavně. I v případě trvalé potřeby vitaminů je dobré užívat multivitaminy po etapách. "Při trvalé potřebě multivitaminů doporučuji tři měsíce multivitaminový doplněk stravy užívat, dva měsíce vysadit a poté znovu s užíváním začít.
Za tři měsíce tělo doplní potřebnou hladinu vitaminů, což mu vystačí na dalších několik měsíců. Zvýšená hladina vitamínů způsobená dlouhodobým užíváním by mohla organizmus naopak zatížit,“ říká výkonný ředitel České asociace pro speciální potraviny Bohumil Hlavatý.
Vsaďte na pestrou stravu
"Potravinové doplňky nelze chápat jako náhradu pestré stravy, spíše jako alternativní zdroj doplnění látek, které tělu chybí. Hlavním zdrojem vitaminů a minerálů by měla být pestrý a vyvážený jídelníček,“ tvrdí Hlavatý.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz