EXKLUZIVNĚ: Čech sjel sedmou nejvyšší horu světa

Je první na světě, kdo dokázal sjet himalájskou osmitisícovku Dhaulagiri. Davida Fojtíka to bude stát několik prstů na nohou.

Šestatřicetiletý sportovec David Fojtík z Nového Jičína před několika týdny jako první člověk na světě sjel na lyžích sedmou nejvyšší horu světa, himálajskou osmitisícovku Dhaulagiri.

Potřeboval na to pět hodin.

Její vrchol dosahuje 8 167 metrů. O stejný kousek už se v minulosti pokoušelo několik lidí, ani jednomu se to však nepodařilo.

"Tímto sportem se u nás mnoho lidí nezabývá. Jeden člověk sjel Čo-Oju, což je šestá nejvyšší hora světa. Sjezdy osmitisícovek se v zahraničí zabývá tak pět, šest lidí a většinou to dělají profesionálně. Já jsem taková výjimka,“ usmívá se Fojtík.

Do Himálají se vydal na vlastní pěst jen s jedním společníkem, za vlastní peníze, a nikde se svým činem nechlubí. Za světový výkon ale David Fojtík draze zaplatil, přijde totiž o všechny prsty na pravé noze a o jeden na levé.

"Dhaulagiri byla moje první osmitisícovka, kterou jsem sjel na lyžích. Zaplatil jsem ale vysokou daň - mám omrzliny na rukou a na nohou. Neměl jsem příliš velké zkušenosti s vybavením pro lyžování v tak extrémních podmínkách. Také jsme vrcholový den lezli nahoru strašně dlouho. Čekali jsme na skupinu korejských horolezců, kteří byli před námi a instalovali strašně dlouho fixní lana, což nás hrozně zdrželo. Byl to strašný záhul pro tělo. To byl počátek problémů s omrzlinami,“ přibližuje Fojtík.

Samotný sjezd osmitisícovky na lyžích trval čistého času pět hodin, přičemž jej ale musel jednou přerušit a přenocovat. "Byl to dramatický sjezd. Hned po startu jsem viděl, jak zahynul můj kamarád, iránský horolezec Mehdí, který se zřítil dolů, byla hustá mlha, prostě strašné podmínky,“ vypráví Fojtík.

Jemu se ale přes všechny problémy podařilo sjet na lyžích až do základního tábora, kam se dostal přesně 1. května.

"Byl jsem  tak vyšťavený, že jsem nemohl vůbec nic. Pocit únavy byl nepopsatelný. To, že člověk dokázal něco jako první na světě, je sice hezký pocit, ale musel jsem v prvé řadě myslet na to, abych zachránil nohy. Jen jsem sundal boty a viděl jsem, že je zle," popisuje lyžař.

Lékař polské výpravy ho ošetřil, po dvou dnech ho vyzvedl vrtulník a odvezl na kliniku do Káthmandu. Nepálský přístup k omrzlinám je však hodně konzervativní. "Oni říkají, že tělo si s tím poradí samo. Žádnou aktivní léčbu nemají, začali mne léčit, až po příletu do Čech. To už byla zkáza dokonána,“ říká posmutněle Fojtík.

"Prsty pravé nohy půjdou pryč všechny, na levé mi amputují malíček. Ale od dalšího lezení a výškového lyžování mne to neodradí. Pohyb v přírodě je můj život a já doufám, že to budu moct dělat i po amputaci prstů,“ dodává sympatický sportovec, který už v roce 2006 zdolal bez kyslíkového přístroje Mount Everest, a rozhodně nehodlá se svým adrenalinovým koníčkem přestat.