Pomsta vojáka, co měl jednu ruku dlouhou.
Dvacet let starý osmibitový hit Bionic Commando si hráči mohli před rokem připomenout ve výborném remaku s podtitulem Rearmed. Má ale plnohodnotné pokračování hry z herního pravěku dnes vůbec šanci?
Tvůrci to chytli za jiný konec a právě recenzované Bionic Commando zase tak úplně plnohodnotné pokračování není. Kromě hlavního hrdiny a pochybné příběhové návaznosti nemá hra s 2D arkádovým předchůdcem mnoho společného.
Příběh se odehrává deset let po té, co skončil první díl. Hned v úvodu vás hra tvrdě udeří mnohem temnějším laděním a melodramatickou zápletkou. Hlavní hrdina Spencer byl za své hrdinské činy od vlády odměněn vězením, protože supervojáci s mechanickými vylepšeními se stali politicky nekorektní záležitostí.
Po pěti letech má ale vláda problém. Zbytky zdecimované nepřátelské armády společně s několika pronásledovanými supervojáky se dostali k tajné zbrani, kterou aktivovali uprostřed města, ze kterého zbyly jen ruiny. Armáda se tak dostala do slepé uličky a jediný, kdo jí může vytrhnout trn z paty je zapomenutý, znechucený a nevraživý Spencer.
Celý nápad navázat na jednoduchoučký příběh prvního dílu těžkým kalibrem á la Metal Gear Solid, vypadá střídavě komicky a rušivě. Naštěstí pro vás je většina příběhu odvyprávěna pomocí rozhovorů s velením přímo ve hře, kde nemá šanci obtěžovat přespříliš.
Co se povedlo velmi dobře, je ovládání mechanické paže, na které je založena velká část hratelnosti. První hodinu až dvě s ovládáním budete zuřivě bojovat a proklínat autory. Až se vám ale dostane do ruky, budete si přeskakování obrovských vzdáleností, šplhání po obrovských výškách i elegantní likvidaci nepřátel skutečně užívat.
Bionic Commando bohužel není hra bezchybná a nůž v zádech velkého potenciálu je design jednotlivých levelů, který nepředstavitelně kolísá. I když to tak možná nevypadá, Bionic Commando je lineární hrou a iluze otevřeného města se rozplyne s vaším prvním pokusem vymanit se z předem definované cesty.
Celé město je zamořené radiací a Spencerovi stačí několik málo sekund ve zvýšené radioaktivitě, aby se objevil nápis Game Over. Stejně na hlavního hrdinu působí i voda. Když k tomu přičtete ne příliš hustě rozmístěné checkpointy, strávíte až bolestivě hodně času procházením stejných pasáží znovu a znovu.
Hlavní hrdina na začátku oplývá jen několika základními schopnostmi a většina šikovných chvatů je odemčena až v průběhu hry. Poté se však Spencer stává smrtící zbraní a i silnější nepřátele vyřídíte ve chvilce. Později tak pozbývají významu zbraně, s výjimkou extra silných opancéřovaných robotů nebo některého z povedených bossů.
Pastvou pro oko je většinu času zpracování. Hra šlape bez problému při vykreslení pozoruhodně detailních exteriérů. Dokonale plynule působí i animace hlavního hrdiny, včetně jeho akrobatických kousků s mechanickou paží. Hra si s Xboxem 360 a jeho čipem od Ati dobře rozumí, ač je trochu kuriózně ve hře na každém rohu reklama na Nvidii.
Smutné je, že se ve hře s železnou pravidelností střídají pasáže, které aspirují na zařazení do zlatého herního fondu, s momenty absolutní herní frustrace, vzteku a bezmoci. Celkový dojem je rozpačitý a nezachrání ho ani zajímavý multiplayer. Pokud máte pevné nervy a hbité prsty, jistě zmíněné pasáže překonáte. Pokud ale hledáte čistou zábavu, raději ruce pryč.
Hodnocení: bomba │ pohoda │ UJDE │ slabota │ průšvih
Verdikt: Bionic Commando je v jádru skvělá hra. Do průměru jí však sráží nedomyšlený design některých levelů, který vám dá snadno zapomenout na to, že zbytek hry jste se vlastně docela dobře bavili. Bionic Commando zkrátka není hra pro každého a svým způsobem tak navazuje na hardcore odkaz prvního dílu.
Název: Bionic Commando
Výrobce: Grin/Capcom
Distributor: CD Projekt
Žánr: akce
Obtížnost: volitelná
Lokalizace: není
Platformy: PC, PS3, X360 (recenzováno)
Cena: 899 Kč (PC verze), 1599 Kč (PS3 a X360 verze)
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz