Jaderné bomby zabíjely ve velkém. Projekt Manhattan

Zdroj: TN.cz

16. července 1945 byla v rámci projektu Manhattan odpálena první atomová zbraň.

Když se ve 30.letech 20. století ukázalo, že je jaderné štěpení by se dalo použít jako zbraň, začaly všechny velmoci pracovat na vlastní atomové zbrani. Že jaderná energie může ničit, zjistili vědci náhodou ve stejnou doby, kdy se vlády v Německu chopil Adolf Hitler – v zimě roku 1933.

Protože výzkum atomových technologií probíhal především v Evropě, mělo Německo k získání jaderné zbraně zpočátku blíž než USA. Vědci si však uvědomovali, jak nebezpečný by byl Hitler s jaderným arsenálem. Navíc mnoho jaderných fyziků bylo židovského původu, takže před rasistickým režimem uprchli – především od Velké Británie a do USA.

Zdroj: oficiální zdroj

Americký prezident F.D. Roosevelt o vlastním jaderném programu přemýšlel už nějakou dobu. K rozjetí nákladného výzkumu ho však přiměly zřejmě až dopisy Alberta Einsteina. Ten ho několik let bombardoval prosbami, aby USA co nejrychleji získaly atomové zbraně - tvrdil v nich, že je to jediná cesta, jak předejít nesmírné katastrofě. Zpočátku výzkum probíhal především na univerzitě MIT, ale později se přesunul do Chicaga a Nového Mexika. Tehdy ještě nebyl zaměřený primárně na výrobu zbraně, tato změna nastala až roku 1941.

Závod s časem

Výroba atomové zbraně byla pro Spojené státy především bojem o čas. Prezident Roosevelt schválil první částku na projet pojmenovaný Manhattan 6. prosince 1941. Už o den později došlo k japonskému přepadení Pearl Harboru a II. světová válka se pro USA rozjela v obrovských rozměrech.
Roosevelt tehdy podepsal rozpočet na výrobu atomové pumy bez vědomí senátu, ale za podpory vědců i vojenských odborníků. Na projektu se podíleli nejlepší jaderní fyzici své doby, především J. Robert Oppenheimer, Enrico Fermi, Eduard Teller a Neils Bohr. Vojensky akci velel generál Leslie Richard Groves.

Zdroj: oficiální zdroj

Boj o peníze

Výroba jaderné zbraně se stala do té doby nejdražším vojenským projektem. Celkem se na ní podílelo přes 130 tisíc lidí a výzkum i výroba tehdy stály kolem dvou miliard dolarů. V přepočtu na dnešní ceny je však tato částka mnohem vyšší – činí 24 miliard dolarů (neboli 450 miliard korun).

Špioni mezi námi

Občas se tvrdívá, že projekt Manhattan byl tak tajný, že o něm věděl jen samotný prezident a vědci, kteří na něm pracovali. Zní to sice pěkně, ale s pravdou to má pramálo společného. Ve skutečnosti o projektu věděla spousta obyvatel USA – utajit něco, když o tom ví přes sto tisíc vědců, bylo zhola nemožné. Zejména proto, že někteří z nich posílali informace hned dál. Například významní fyzici Klaus Fuchs and Theodore Hall předávali tajné informace do Sovětského svazu. Díky tomu tam mohli odstartovat vlastní jaderný projekt. Naštěstí nemělo SSSR dostatek financí ani kvalifikovaných vědců.

Zdroj: oficiální zdroj

První úspěchy

Vzhledem k obrovské kapacitě, kterou USA nasadily, šel výzkum vpřed mílovými kroky. Už 2. prosince. 1942 došlo k první řetězové reakci v útrobách chicagského stadionu. Tímto pokusem byla prakticky potvrzena teoretická možnost vyrobit atomovou pumu. Pak už šlo všechno relativně dobře. Než měla být atomová zbraň poprvé použita v praxi, musela se nejprve vyzkoušet. Spousta vědců totiž pochybovala, že jaderné zbraně opravdu fungují. Jiní se zase obávali, že jaderná reakce bude tak prudká, že zapálí vodík v atmosféře a v jediné monumentální explozi zničí celou Zemi. Všechno měl potvrdit či vyvrátit pokus pojmenovaný Trinity.

Den, kdy lidstvo vstoupilo do jaderného věku

Je 16. července 1945, stojíme v poušti Alamogardo. Domorodci tomuto místu říkají Jornáda de muerto - cesta mrtvého muže. Atomová puma je umístěna na kovové konstrukci v místě, které je nazýváno SITE "S". Atmosféra je napjatá, příliš ji neodlehčil ani Enrico Fermi, který začal uzavírat sázky, zda výbuch opravdu spálí atmosféru na celé planetě. Velící důstojník se podíval na hodinky a zmáčkl odpalovací tlačítko. Pak pečlivě zaznamenával, co se děje:

5:29:35: Atomová puma je na dálku odpálena. Výbuchem se spojují dvě podkritická množství uranu 234 a vytvoří v tom okamžiku množství kritické.

5:29:40: Od země šlehá zelený plamen, proti nízkým mračnům je skvěle vidět.

5:29:43: Následuje druhý výšleh plamen, tentokrát podstatně kratší. Na zlomek vteřiny se vše setmí.

5:29:45: Ze země stoupá do úžasné výše zelená koule. Vzniká ohnivá koule podobná Slunci o průměru větším než jeden kilometr. Barva této koule přechází od zelené až po nachovou. Nad pouští víří ohnivé peklo.
 

Zdroj: oficiální zdroj

Výbuchu se mohl zúčastnit jediný, pečlivě vybraný novinář. W. L. Laurenc z deníku New York Times pozoroval explozi z devět kilometrů vzdáleného bunkru. Později svůj zážitek popsal takto: "Byl to východ slunce, jaký svět ještě neviděl. Obrovské zelené superslunce, které se ve zlomku sekundy vyhouplo do výšky přes 3000 m a stále stoupalo, až se dotklo oblak, ozářilo ohromujícím jasem okolní zemi i oblohu“.

Podobně nadšené byly i reakce přítomných fyziků. Většinou jásali, jen opatrný Fermi s oslavami raději chvíli počkal, aby zkontroloval, jestli nehoří atmosféra. Pocity všech vyjádřil jeden z asistentů, Thomas Farrell, když řekl: "Pánové, timhle končí válka.“ Slavnými větami se to tam tehdy jen hemžilo. Hlavní tvůrce jaderné zbraně Robert Oppenheimer odcitoval větu z indického eposu Bhagavad-Gita: "Jsem Smrt, ničitel světů,“ pronesl. Asi nejvýstižněji situaci vystihl situaci Kenneth Bainbridge (vedoucí pokusu), který prohlásil: "Teď se z nás stali pořádní zkurvysyni.“

Epilog

Dne 6. srpna 1945 byla poprvé použita jaderná zbraň v boji. Cílem se stalo japonské město Hirošima. Výbuch srovnal se zemí 13 čtverečních kilometrů města, v němž žilo 343 000 obyvatel. Dvě třetiny budov se zřítily, zahynulo 70 000 lidí a 70 000 bylo vážně zraněno. 15. srpna Japonsko kapitulovalo.