TEST Mazda 6: dálkový letec

Už je to dva roky, co se představila Mazda 6. Za tu dobu přesvědčila, že je to opravdu dobré a kvalitní auto. Nyní se na všech trzích nabízí nový naftový motor o objemu 2,2 litru.

Tento motor nahradil starší dvoulitr, který byl sice dobrý, ale o dvě deci větší čtyřválec je prostě lepší. Zákazník si může volit hned mezi třemi výkony, a my testovali tu nejsilnější variantu se 136 kW.

Skrytá síla

Motor se projevuje jen když není zahřátý. To je trochu v kabině slyšet. Jakmile však ručička teploměru dostoupá nad šedesátku, utichne a zvukový projev omezuje jen na hrdelní zvuky při podřazení.

Motor je silný. Na první pohled by se však zdálo, že bude mít sportovní choutky. Ale není tomu tak. I s manuální převodovkou to byl spíš rozvážný pracant, který ale dokázal neustále plynule zrychlovat. Měli jsme možnost jet s autem dálkovou trasu po německých dálnicích. V plném obsazení agregát stále zrychloval a bylo mu jedno, jestli jede zrovna stovkou nebo 150 km/h. Ve 130 km/h točí na šestku 2650 ot/min, takže je naprosto v pohodě. Kolem 140 km/h je ideální cestovní dálniční rychlost a stále naprosto stabilní je i ve 160 km/h. Přitom naše trasa, která měřila přes 1500 kilometrů z nichž většina byla na dálnicích nám průměrně ubrala z nádrže 6,2 l na 100 km! Ve městě spotřebuje vůz po sto kilometrech asi sedm litrů nafty.

Podvozek, řízení a řazení...

Tak tyhle tři věci na Mazdě musíme jen chválit. Šestka je auto, od kterého by se měly učit všechny ostatní konkurenti. Řízení je tužší a celkem komunikativní, ale přitom jde stále o rodinné pohodové ovládání. Podvozek je také naladěn tvrději, a ve spojení s vynikající a ve spojení s víceprvkovými nápravami na všech kolech auto letí jak po kolejích. Je prostě radost ho řídit.

Zobrazit všechny fotky (7)

Kombík je nejlepší

Už jsme měli možnost řídit sedan i pětidveřový liftback, ale vůči nim jsme měli mírné připomínky ohledně prostoru nad hlavou cestujících na zadních sedadlech. Nyní jsme otestovali kombík a to je jiná. Pro cestující je tu místa ve všech směrech dost. Zavazadelník patří ve třídě k průměru, ale je přehledný, nemá hluchá místa a především má nízký nakládací práh.

Konec chvály

Naše ódy na Mazdu 6 zakončíme v tomto odstavci. I tohle auto má své mouchy. No dobrá, Mazda 6 má jen takové malé mušky. Asi bychom se u japonských designérů přimluvili za jiné ovládání palubního počítače (ovládá se pouze na volantu čtyřsměrným ovladačem a je to pekelně neintuitivní), za lepší plasty na přístrojové desce a za drobvnosti, jako je třeba zrcátko pro kontrolu dětí na zadních sedadlech. Také výdechy klimatizace pro zadní cestující ze středového tunelu by „bodly“.

Největší výhradu máme k ceně. Auto s tímto motorem stojí nejméně 853 900 korun. Je to dáno tím, že 2.2 MZR-CD 185 k se prodává pouze v luxusních výbavách GTA a GT.

Konkurence se rekrutuje z Opelu Inignia 2.0 CDTI/140 kW Tourer Cosmo (824 900 Kč), Ford Mondeo 2.2 TDCi/175 k kombi Ghia (783 990 Kč) nebo třeba z Volkswagenu Passat Variant 2.0 TDI/125 kW Executive (778 600 Kč).

Typický řidič auta:
Mazda 6 je rodinný vůz, takže kdokoli, kdo bude mít řidičák a dostatek paliva v nádrži, aby vyjel ze vrat garáže.

Klady a zápory:
Klady auta výrazně převažují nad zápory. Výborný motor, podvozek, řazení a řízení jen lehce znehodnocuje menší zavazadelník nebo ošklivé plasty na přístrojovce. Nejhorší na autě je jeho cena.