Co mám dělat, když už nemůžu kojit?

Ženy, které z různých příčin kojit nemohou nebo se jim tvorba mléka předčasně zastavila, se obávají hrozivých následků a mnohdy se za to stydí a trpí pocity selhání. Patříte mezi ně?

Laici i odborníci přesvědčivě hlásají, že téměř každá matka může kojit, když má správnou techniku, výživu a když se sama snaží. Jenže někdy to opravdu nejde, a o tom už se dozvíte jen okrajově.

Mateřské mléko je bezpochyby nejlepší a nejpřirozenější výživou pro dítě v prvních měsících života. Děti, které byly kojené, mají nižší riziko výskytu nejrůznějších nemocí, alergií, ekzémů a obezity.

Tělesným kontaktem matky a dítěte se navíc vytváří pevné citové pouto, což je velmi důležité pro další psychický i sociální vývoj dítěte. V České republice odchází z porodnic 90 procent kojených dětí, což je oproti době třeba před dvaceti lety neuvěřitelně vysoké číslo.

Po šesti měsících věku je kojených už jen 21 procent. Laktační liga uvádí, že jen 3 až 5 procent žen není schopno kojit vůbec.

Někdy to prostě nejde…

Bohužel důvodů, kdy i zdravá žena nemůže kojit nebo dojde k předčasné zástavě tvorby mateřského mléka, je hned několik (např. nedostatečná činnost mléčné žlázy v prsu nebo zvýšená citlivost bradavek či jejich deformity).

Častější příčinou přerušení přirozené výživy miminka je onemocnění matky a aplikace léků, které pronikají do mateřského mléka.

Jako matka jsem zklamala?

Každá žena má v takové chvíli obavy i pocity úzkosti a strachu z toho, že nemůže dát svému dítěti to nejlepší a nejdůležitější ze svého těla – mateřské mléko. Má dojem, že jako matka zklamala.

A právě proto je podle některých odborníků současná až násilná propagace kojení v mnoha případech spíše na škodu. Některé maminky při snižování mlékotvorby čekají až do chvíle, kdy miminko začne ztrácet na váze.

Problémy s kojením ale nejsou jen záležitostí dnešní doby

S nedostatkem mateřského léta se matky potýkaly už před několika tisíci lety. Jako náhradu pro novorozence používaly kravské, oslí nebo kobylí mléko.

Z čeho je náhradní mléčná výživa?

Základem náhradní mléčné výživy kojenců je kravské mléko, jehož složky se ale musí dále upravit. Upravuje se poměr bílkoviny syrovátky ke kaseinu, mění se zastoupení sacharidů tak, aby výživa obsahovala buď výhradně mléčný cukr (laktózu) nebo jen malý podíl jiných sacharidů.

Náhradní mléčná výživa obsahující výhradně laktózu je stravitelnější zejména pro nedonošené děti.

Výrobci ji dále obohacují také o tzv. oligosacharidy s probiotickým efektem, které jsou obsaženy v hojné míře v mateřském mléce, zatímco v kravském jen nepatrně.

Mléčný tuk je v různé míře nahrazen rostlinným, díky obsahu některých nezastupitelných mastných kyselin důležitých pro správný vývoj mozku. Mateřské mléko obsahuje asi třikrát více cholesterolu než kravské. Kojenec ho využije pro stavbu buněk.

Náhradní mléčná výživa se doplňuje o minerály, vitaminy, antioxidanty, stopové prvky a jiné látky přítomné v mateřském mléce, které v mléce kravském chybí, nebo jsou obsaženy jen v malém množství, a které jsou pro vývoj dítěte vhodné a často nezbytné.

Náhražky pro dietní potřeby dítěte

Na trhu existují také počáteční mléčné výživy, jež mají bílkovinný základ na sójové bázi. Nejsou určeny k běžné výživě zdravých kojenců. Jsou pro dítě dietním opatřením při vzácném onemocnění, poruše vstřebávání jednoho z cukrů, který obsahuje i mateřské mléko.

To musí být v tomto případě ze stravy dítěte vyloučeno. Užití sójového mléka při nesnášenlivosti kravského je problematické, protože až 50 procent dětí alergických na bílkovinu kravského mléka reaguje podobně na bílkovinu sóji.

Tip pro vás:

 Maminky mohou poskytnout svému dítěti BIO výživu už od narození a až do tří let věku. Např. pokračovací mléčné výživy HiPP jsou k mání v BIO kvalitě (existují i počáteční).