První jaderná bomba v Hirošimě zabila statisíce lidí. Měla i české kořeny

Zdroj: TN.cz

Ve čtvrtek 6. srpna je to přesně 64 let od první exploze jaderné bomby v japonské Hirošimě. Znamenal v roce 1945 konec druhé světové války, ale také smrt přes 200 tisíc lidí.

Evropa už tři měsíce slavila mír a osvobození od nacistických hrůz. Na Dálném východě se ale nevzdávali zarputilí Japonci. Ani materiální převaha Američanů nedávala záruku na rychlý konec války. V Tichomoří boje pokračovaly v neztenčené síle. Američané útočili a postupně měnili město za městem v trosky, Japonsko ale odmítalo kapitulovat.
 

V Bílém domě krátce po smrti Franklina Delano Roosevelta úřadoval Harry Truman. Rozhodl se pro rychlé řešení ukončení války, které i dnes vzbuzuje rozpaky.

Chtěli konec války

Postupimská konference vyžadovala bezpodmínečnou kapitulaci Japonska a spojenci se museli rozhodnout. Buď podniknou totální invazi a musejí počítat až s milionem obětí, nebo použít atomovou bombu.

"Použili jsme ji, abychom zkrátili utrpení války, abychom zachránili životy tisíců mladých Američanů,“ uvedl americký prezident Truman. Její využití bylo jedním z nejvážnějších politických rozhodnutí všech dob a dodnes se vedou spory, zda se mohla 2. světová válka ukončit bez použití této zbraně.

Politici ve Washingtonu dali vojákům jasný signál a v Hirošimě se schylovalo k lidské apokalypse. První útok se uskutečnil 6. srpna 1945. Čtvrttunovou bombu shodilo na Hirošimu letadlo B-29 Superfortress. Město byla v té době důležitou vojenskou základnou.

Američan s českými kořeny v B-29

Do pověstné létající pevnosti bombardéru B-29 Superfortress nasedlo 12 mužů. Posádce velel plukovník Paul Tibbets, který letoun zkázy pojmenoval Enola Gay podle jména své matky.

Letoun byl pro potřebu jaderného bombardování speciálně upraven. Byl lehčí a bez pancířů, čerpalo se méně paliva. B-29 musel být připraven na prudký manévr po bombardování, aby ho nezasáhla tlaková vlna. Vzadu bylo ještě místo pro fotografa, kvůli tomu později fotografie jaderného hřibu z Hirošimy obletěly svět.

Zdroj: TN.cz

Na palubě Enola Gay měl své místo i střelec Joe Stiborik. Jeho rodina pocházela ze Žďáru nad Sázavou. Ani on ještě při nástupu na palubu B-29 nevěděl, co ho čeká. O úkolu byl detailně informován pouze velitel Tibbets. Ten svým hochům odtajnil účel mise až při letu.

Apokalypsa v 08:15

I bomba, kterou B-29 nesl, měla přezdívku. Říkalo se jí familiárně Little Boy alias Malý chlapec. Tento neposedný klučina se změnil v hromadného vraha. Bomba Little Boy vybuchla přesně v 08:15 místního času.

Nejprve přišla oslepující exploze a vzápětí se bomba přeměnila na ohnivou kouli o průměru 200 metrů. Všude nastal intenzivní žár. Pálil domy, stromy, auta i lidi. Tlaková vlna zničila domovy v širokém okolí. Ještě hodiny po explozi bylo celé město v plamenech. Hirošimu pokrylo ohnivé moře.

Lidé odevzdaně šli vstříc jisté smrti. Výbuch bomby vyvolal tlakovou vlnu. Skoro podobně nebezpečné bylo tepelné záření. Fyzikové vědí, že explozi doprovázely i ionizující záření a únik radioaktivity.

Děsivá statistika

Japonsko dostalo od USA pořádný políček, z vojenského hlediska skončila akce úspěšně. Američané přiznali, že bezprostředně po výbuchu zemřelo 66 tisíc Japonců. Dalších 69 tisíc bylo zraněno. Počet obětí ale byl mnohem vyšší. Za pět let po prvním jaderném útoku zemřelo přes 200 tisíc lidí.

Američané se po Hirošimě rozhodli zasadit Japoncům další drtivý direkt. Na řadě bylo město Nagasaki. Ale to už je trochu jiný příběh s podobně rozporuplným koncem.