Suchozemská želva – roztomilý tank v teráriu

Suchozemské želvy nejsou nijak náročné, dá se s nimi cestovat a hlavně vypadají báječně.

Proč by si měl člověk pořizovat domů právě suchozemskou želvu? Tohle zvířátko je jako stvořené pro moderního člověka. Netrpí, když jdete na celý den do práce, neznečišťuje byt, ani nemá hlasité nebo páchnoucí projevy, kterými by naštvalo sousedy. Nepotřebuje několikrát denně venčit ani s ní nemusíte běhat neustále po doktorech. Pokud si želvu pořídíte, nemusíte se navíc bát žádných alergických reakcí, které hrozí u huňatých mazlíčků. Zkrátka a dobře: kdo hledá exotické, ale přitom nenáročné domácí zvířátko, měl by se poohlédnout po nějaké té suchozemské želvě.

Jaké druhy si můžete vybrat?

Nejběžněji se v našich krajích prodávají želva žlutohnědá, želva čtyřprstá, želva zelenavá a želva vroubená. Všechny mají podobné vlastnosti, dožívají se vysokého věku a většina vás s vysokou pravděpodobností i přežije. Třeba taková obyčejná želva žlutohnědá se běžně dožívá sta let. Pořizovací náklady na novou želvu jsou sice poměrně vysoké, ale na druhou stranu pak už další investice nejsou potřeba.

Zdroj: oficiální zdroj

Než si koupíte želvu

Na příchod nového člena domácnosti byste měli být připravení, byť je to jen želva. Zvíře by mělo přijít už do připravených podmínek, shánět něco, když už máte želvu doma, je rizikové. Želva potřebuje v první řadě nějaké to bydlení. Ideální je terárium a nějaký venkovní výběh. Dostatečně prostorné terárium by mělo měřit pětinásobek želvího krunýře. Na dno patří nějaká podestýlka, jejichž výběr je poměrně velký. Každý si může zvolit, jestli jeho želvě nejvíc vyhovuje kukuřičná drť, rašelina, dřevo anebo písek. Co se týká objemu podestýlky, je lepší na ní nešetřit a raději ji dát hustší – některé želvy se do ní rády zahrabávají.

Želvy baští jídlo z misek, někteří chovatelé doporučují i misku na vodu. Není však nutností, želvě bohatě stačí, že se vody napije při pravidelném týdenním koupání. Zbytek tekutin pak získá z čerstvé stravy. Protože jsou želvy teplokrevní živočichové a naše kraje jsou poměrně chladné, je třeba jim obydlí přihřívat a současně přisvětlovat. V létě to vynahradíte pokládáním želvičky na slunce, ale přes zimu se bez žárovky neobejdete. Dává se do jednoho z rohů akvária, aby poskytovalo želvě různé teploty na různých místech. Přímo pod lampu se umísťuje vyhřívací kámen, na kterém se želvy často a rády vyvalují. Teplo ze světla akumuluje a vydrží ho sálat ještě dlouho vypnutí žárovky. Poslední nutnou součástí terária je nějaký úkryt, kde by mohla želva odpočívat. Ideální jsou samorosty, ale klidně stačí i kus silnější kůry

Zdroj: oficiální zdroj

Želví kuchařka

Suchozemské želvy jsou býložravé. Nejraději mají čerstvé listy, občas obohacené o něco sezónního. V létě si třeba rády pošmáknou na pampeliškových listech a květech, ve vegetačním období chutná i vojtěška nebo obyčejný jitrocel. V době, kdy venku nic neroste, se dají krmit kapustou a vůbec listy všeho, co vás jen napadne. Jako doplňky stravy ocení zeleninu všeho druhu a některým nevadí ani ovoce. Dávejte jen pozor, aby želva dostávala dostatek vápníku, potřebuje ho kvůli krunýři i kostem. K doplnění zásob vápníku se hodí sépiová kost; tablety a silnější přípravky si raději nechejte předepsat veterinářem.

Co želva umí

Na první (a často i na druhý, třetí a čtvrtý) pohled se zdá, že želva je nudné zvíře, které jen celé dny leží, spí, anebo se absurdně pomalou rychlostí pokouší překonat krátkou vzdálenost. Jenže ona není želva jako želva. Pokud pozorujeme apatické želvy v zoologických zahradách, vidíme zvířata, která žijí vlastně volně, jako v přírodě. Ale když se želvě budete doma pozorně věnovat, odvděčí se vám aktivním chováním. Ne, rozhodně to nebude takový mazel jako pes nebo kočka, ale naučí se vás spojovat s potravou a tedy něčím pro ni dobrým. Spousta chovatelů má želvy tak ochočené, že k nim zvířátka sama přiběhnou, nechávají se drbat i hladit.

Zdroj: oficiální zdroj

Želvy a paragrafy

Pozor, želvy podléhají registraci CITES. To znamená, že každá želvička musí mít papíry s jasně uvedeným původem a být správně zaregistrovaná. Jestliže zvíře tyto doklady nemá, koupi se vyhněte, protože zvíře s velkou pravděpodobností pochází od pašeráků.