Mrtvoly na útesech aneb bitva u Salamíny

Zdroj: Oficiální zdroj

28. a 29. září 480 př.n.l. došlo k bitvě, která zachránila západní civilizaci.

Mělo to být nejlepší představení, které kdy perský král Xerxes viděl. Připravila ho pro něj jeho nádherná obrovská armáda. Muž, který ovládal polovinu známého světa, se pohodlně usadil na zlatém trůnu a upřel pohled na flotilu shromažďující se u pobřeží. Z pahorku Aigaleos byl na skvělý výhled na ostrov Salamis, kde loďstvo kotvilo. Xerxes myslel na pomstu.

O dobytí Řecka se už jednou pokoušel. Před deseti lety mu však jeho plány překazila u Maratonu armáda vedená vojevůdcem Miltiadem. Teď však už byl Miltiades mrtvý, Řecko nejednotné a Persie opět mocná. Mocná, jako nikdy předtím. Nyní mohl Xerxes vyslat, pokud můžeme věřit antickým dějepiscům, na výpravu tisícovku lodí s 200 000 muži na palubách. Proti takové síle se řecká města nemohla postavit: postupně padly Aitólie, Epeiros, Théby, Argos a další významné osady. Z celé západní civilizace už toho zbývalo jen pramálo – nestabilní koalice Sparty a Athén, ke které se přidala další čtyři města.

Zdroj: oficiální zdroj

Pomoc bohů

Řekové nejen, že byli o mnoho slabší než Peršané, ale ani se nedokázali shodnout na tom, jak svou vlast bránit. Sparťané prosazovali tradiční pozemní vojsko, aténský vojevůdce Themistokles zase snil o silném loďstvu, které by mohlo Peršany zničit, ještě než by vstoupili na řeckou půdu. Aby neshoda nevyvolala rozpor, obrátili se Řekové na Orákulum v Delfách, které prý přinášelo vůli samotných bohů. Odpověď, kterou dostali, byla jako vždy víc než dvojsmyslná:

„Padne-li to, co obklopuje hranice, dá jasnozřivý Zeus své dceři Athéně dřevěné hradby, které jediné zůstanou nezničeny. Ó božská Salamis, ty ztratíš nebo zahubíš děti žen,“ tak to ve své tragédii Peršané popsal slavný dramatik Aischylos.

První boj války se vedl o slova. Jak si vyložit toto proroctví? Nakonec triumfoval výmluvný Themistokles, který tvrdil, že dřevěné hradby musí znamenat athénské loďstvo. Bohaté město se tedy vrhlo po hlavě do výstavby lodí. Obětovalo na to většinu majetku, padly na to výnosy z proslaveného stříbrného dolu v Laurionu, ale když se pomalá Xerxova flotila přiblížila k Řecku, čekalo na ni 147 athénských lodí, které měly oporu ve stejném počtu spojeneckých plavidel.

Zdroj: oficiální zdroj

Víra proti taktice

Vrchním velitelem řeckých vojsk byl zvolen Sparťan Eurybiates. Protože uvažoval jako typický spartský válečník, prosazoval pořád střet na kontinentu. Když k němu došlo, nedopadl pro Řeky právě dobře – v masakru u Thermopyl zemřela elita spartského vojsko v čele s králem Leonidasem. Peršané vtrhli do středního Řecka a dobyli a následně vypálili Athény. Zdálo se, že je vše ztracené. Themistokles v čele loďstva však stále věřil předpovědi bohů. Věděl však, že když přijde na věc, je lepší štěstěně trošku pomoci. Proto připravil na Peršany lest: vyslal ke Xerxovi posla, který perskému vládci naznačil, že řecká flotila se rozdělila, část prchá na sever a druhá polovina je u Dalamány. Také Xerxovi navrhl jednání o míru. Domýšlivý vladař se chytil na udičku a rozhodl se, že řeckou hrozbu zničí jednou pro vždy. Nařídil lodím plout k Salamíně a tam rozdrtit oslabenou řeckou flotilu.

Zdroj: oficiální zdroj

Jak David porazil Goliáše

Když 28. září 480 vyšlo slunce, rozkázal Xerxes ze zlatého trůnu, aby se perské lodě vrhly na řeckou flotilu, která kotvila u východního pobřeží ostrova, přímo v nejužším místě průlivu. Hustě seřazené lodě pluly sebevědomě vpřed, vstříc Řekům. Pak dal rozkaz k útoku i Themistokles. Zpoza ostrova se proti nic netušícím Peršanům vrhla druhá část řecké flotily. Vpadla Peršanům do boku a první linii prorazila jako kladivo překližku. Perské loďstvo bylo bezbranné – v úzkém prostotu nemohlo nasadit zálohy, ani využít početní převahy. Pak přišla katastrofa, do bitvy se zapojili i řečtí bohové. Alespoň tak to muselo vojákům a námořníkům připadat, kdy se začaly zvedat vlny, které převracely perské lodě na bok, ale řeckým plavidlům s plochými dny nijak neuškodily. Bitva se změnila v masakr.

Peršané se pokusili uprchnout, ale Řekové, kteří se ve zdejších vodách dokonale vyznali, je úspěšně pronásledovali. Za jediný den dokázali potopit většinu perského loďstva a sami ztratit pouhých 40 lodí. V zátoce u Salamíny zemřelo za 12 hodit na 100 000 Peršanů. Slavná armáda byla poražena a Xerxes se musel vrátit zpět do Asie. To, co mělo dát základ evropské civilizaci, bylo zachráněno.