Na cévní mozkovou příhodu ročně zemře 18 tisíc lidí

Aby tě Pepka neklepla …

Už ve starém Egyptě patřilo povolání královského otvírače lebek k nejvznešenějším. S možnostmi moderní neurochirurgie a zručností českých odborníků však mělo pramálo společného. Snad jen to, že se týkalo stejného orgánu…

Mozková mrtvice

Cévní mozkové příhody jsou druhou nejvýznamnější příčinou smrti po srdečních a oběhových chorobách a onkologických onemocněních. Ročně zemře v České republice okolo 55 tisíc nemocných na srdečně cévní onemocnění, z toho asi 22 tisíc na srdeční a 18 tisíc na mozkové příhody.

Významnou a neblahou skutečností je fakt, že většina nemocných na cévní mozkovou příhodu neumírá, ale přežívá v stavu trvalé invalidity, což představuje nejen zdravotní, ale i společenský problém.

K mozkové nedokrevnosti dochází nejčastěji kvůli ucpání cév krevní sraženinou u pacientů nad 45 – 50 let.

Příznaky se odvíjejí od postižené části mozku. Mezi nejčastější příznaky patří porucha hybnosti, citlivosti, poruchy řeči, zraku…

U mladších je vzácnější a na jejím vzniku se podílí vrozený zvýšený sklon k tvorbě krevních sraženin v kombinaci s dalšími faktory (hormonální léčbou u žen a současným kouřením, přemírou alkoholu).

Druhý typ cévní mozkové příhody vzniká krvácením do mozku. Zde rizikový faktor představují vrozená onemocnění cévní stěny, jako je aneurysma (chorobné rozšíření úseku tepny ) nebo cévní deformace. U obou pohlaví pak může jít i o následek úrazu.

Čím dříve, tím lépe

Při podezření na jakoukoli formu mozkové mrtvice by měl být nemocný neprodleně odeslán na specializované pracoviště, protože některé formy léčby je třeba provést nejpozději do 3 hodin.

Proto jakékoli zdržení může velmi zásadně změnit osud nemocného. Existuje přibližně 10 center, kde je zajištěn velmi kvalitní 24 hodinový servis včetně dostupnosti neurochirurgie.
K základním diagnostickým postupům u všech mozkových poškození náleží tomograf, magnetická rezonance a mozková angiografie (rentgenologické znázornění cév pomocí kontrastní látky).

Účinnou léčbu v akutní fázi bylo donedávna nutné provést do 3 hodin od vzniku cévní příhody, nyní se ukazuje, že toto terapeutické okno je možné protáhnout na 4,5 hodiny. Jedná-li se o uzávěr krkavic, do 6 – 8 hodin v oblasti mozečku a mozkového kmene.

Včasná léčba spočívá v rozpuštění krevní sraženiny (metodou trombolýzy), která ucpala cévu. V pozdější fázi (nedostane-li se pacient včas na specializované pracoviště) se využívá farmakologická podpora oběhu, případně i naříznutí kostěné lebky, aby nedošlo uvnitř k ničivému "přetlaku“.

"Výhodnější přeprava do zdravotnického zařízení záchrankou, než „po vlastní ose“ s rodinným příslušníkem," vysvětluje MUDr. Jana Šeblová. "Záchranná služba má vybavení na léčbu a sledování pacienta. Léčí se už při jízdě. Navíc při příjezdu sanitky do nemocnice má přednost. V záchrance probíhá také už komunikace s lékaři v nemocnici.“

Podle vyjádření neurochirurga MUDr. Pavla Klenera z Nemocnice Na Homolce dostane v Česku kvalitní péči přibližně 70 procent nemocných, přestože existují kvalitní a dobře vybavená neurocentra. (V Nemocnici Na Homolce je jedno z nejlépe vybavených, jak po stránce přístrojové, tak podle erudice pracovníků.)

Problém však spočívá v časovém faktoru, protože u řady nemocných by se léčebné možnosti rozšířily, pokud by se dostali na specializované pracoviště do několika málo hodin po příhodě. Platí totiž, že čím časnější a specializovanější péče je postiženému poskytnuta, tím jsou výsledky lepší.