"Amerika nás prodala Rusku a vrazila nám nůž do zad!"

Zdroj: TN.cz

Poláci jsou naštvaní na USA kvůli rozhodnutí nebudovat v Polsku protiraketový štít. Novináři si neberou servítky.

Titulky jako Zrada! nebo USA nás prodaly a vrazily nám nůž do zad dominují komentářům polských deníků, které se věnují americkému rozhodnutí ustoupit od budování protiraketového štítu ve střední Evropě. Jeho antirakety měly být umístěny v Polsku a radar v českých Brdech.
 

Deník Fakt v této souvislosti napsal, že Polsko by se mělo konečně probudit ze své naivity. "Spojené státy nás prodaly Rusku a vrazily nám nůž do zad," uvádí deník. "A to jsme pro USA svrhli komunismus, válčili v Iráku a naši vojáci prolévají svou krev v Afghánistánu!"
 

Podle listu Washington už nechtěl svými plány na protiraketový štít ve střední Evropě dráždit Rusko, ale "Moskva ho stejně podvede".

Bývalý polský prezident Aleksander Kwaśniewski, stoupenec základny, je také zklamaný, i když připouští, že za změnou amerického stanoviska může stát celková změna situace ve světě. "Americká zpátečka" však může mít podle Kwaśniewského i jiný důvod. "Možná, že USA záleží na dobrých vztazích s Ruskem, aby tak usnadnily vtup Ukrajiny a Gruzie do NATO," uvádí bývalý prezident.

Velmi špatné načasování

Napříč polskými médii se pak v pátek objevuje výtka směřovaná k USA, že rozhodnutí ustoupit od budování protiraketového štítu ve střední Evropě oznámily právě 17. září, kdy si Polsko připomíná 70. výročí napadení Sovětským svazem. Ministr zahraničí Radoslaw Sikorski podle DGP výslovně upozornil Bílý dům, že nevhodnější datum si snad ani nemohl zvolit.

Polsko zaplatí "politické škody"

Polské The Times soudí, že americká změna rozhodnutí je zároveň jasným důkazem, že střední a východní Evropa bez ohledu na ujišťování Američanů stále zůstává ve sféře vlivu Ruska.

Podle Gazety Wyborzcej není na americkém rozhodnutí nic překvapivého, dalo se čekat. "Dnes jsme se stali obětí vlastního úspěchu," píše list. "Střední Evropa je stabilní, je členem NATO i Evropské unie, nehrozí jí nic strašného, rozvíjí se a bohatne," vysvětluje. Washington již podle ní nemusí tento region sledovat, má daleko větší problémy v Afghánistánu, Íránu, Číně a Izraeli.

Také Dziennik Gazeta Prawna (DGP) upozorňuje, že Polsko ani v nové situaci není "mimo nový systém protiraketové obrany". Připomíná však, že i když USA dodají Polsku slíbené střely Patriot, politické škody, které americké plány umístit v Polsku antirakety napáchaly v polsko-ruských vztazích, bude muset "vyrovnat Varšava".
 

Smíšené reakce ze světa

Z novin po celém světě přicházejí rozporuplné komentáře Obamova rozhodnutí. Například List Wall Street Journal ho kritizuje. "Prezident Obama sliboval, že získá Americe přátele tam, kde měla za George W. Bushe protivníky. Ve skutečnosti ale Spojené státy dělají všechno možné pro to, aby v protivníky přetvořily dřívější přátele," uvedl list.

A podotýká, že jak polská, tak česká vláda v případě štítu podstoupily velké politické riziko, včetně "rizika hněvu jejich bývalých ruských pánů", když se snažily vyhovět Spojeným státům, které chtěly obranný systém proti hrozbě útoku raketami dlouhého doletu z Íránu.

Podle listu Washington Post Obamova administrativa zřetelně poškodila jedny z nejvěrnějších spojenců USA v Evropě a zároveň povzbudila zastánce tvrdé linie v Kremlu. Vláda proto musí udělat více, aby napravila nezamýšlené škody, které svým krokem způsobila, podotýká list.

Naopak většina západoevropského tisku Obamovo rozhodnutí uvítala. Z britských listů The Independent píše o "rozumném rozhodnutí", podle The Guardian jde o "vítaný obrat" a podle The Times o "šikovný kompromis". Bulvární Daily Mirror napsal, že si "můžeme oddechnout".

Podobné ladění mají i články v německém tisku. Například Hamburger Abendblatt komentář ke zrušení projektu nadepsal titulkem "Inteligentní rozhodnutí". Podle listu neměl projekt téměř nic společného s proklamovaným účelem obrany proti íránským raketám.

Slováci se bojí

Slovenské listy jsou k Obamovu rozhodnutí kritické.
Pro Moskvu je americký protiraketový systém překážkou k její plánované expanzi, uvedl deník Sme. Usoudil, že americký krok si v Moskvě budou vykládat stejně jako zvací dopis z roku 1968. 

"Ať už to dělá z naivity, přesvědčení, nebo v očekávání nějaké odměny, ten, kdo pracuje proti americkému štítu v Česku a Polsku, chtě nechtě pracuje i na návratu nějaké formy ruského panství ve střední Evropě. A to včetně metod v ekonomice, politice i každodenním životě. Navíc pracuje na posilnění sebevědomí a postavení všech diktátorů světa, kteří vidí, jak snadno se demokratické režimy včetně toho nejmocnějšího vzdávají svých zásad, jak snadno se dají oblafnout. A je jedno, zda je to občanský aktivista, postkomunistický politik či rovnou americký prezident," píše Sme.

Vybrané citáty ze světového tisku

Le Figaro (Francie): "Pro nás, Evropany, může být rozhodnutí Baracka Obamy jen pozitivní. Češi a Poláci budou muset přestat snít o privilegovaných vztazích s Amerikou a brát vážně své evropské závazky, zejména v oblasti obrany. A co se našich vztahů s Ruskem týče, je v zájmu nás všech, aby nebyly diktovány provokacemi, ať pocházejí odkudkoli."

Le Soir (Belgie): "Obama obrací list za další kapitolou éry bývalého amerického prezidenta George Bushe. Varšavě a Praze, které Bushův postoj podporovaly i proti domácím tlakům, se nový přístup bude špatně skousávat."

Sme (Slovensko): "Ať už to dělá z naivity, přesvědčení, nebo v očekávání nějaké odměny, ten, kdo pracuje proti americkému štítu v Česku a Polsku, chtě nechtě pracuje i na návratu nějaké formy ruského panství ve střední Evropě. Americký krok si v Moskvě budou vykládat stejně jako zvací dopis z roku 1968."

Pravda (Slovensko): "Obama celkem rozumně změnil kurz směrem k lepší možnosti. Oslava by však neměla být povrchní, ale obezřetná. Důležité je ještě to, aby si Rusko (s tichou podporou Německa) ve východní Evropě nepopletlo partnerství s hegemonií, jak se to při změnách kurzu - a křehké mocenské rovnováze - občas stává."

Die Presse (Rakousko): "Středoevropané se cítí Obamovou vládou těžce zanedbáváni poté, co je předchozí vláda George Bushe tak rozmazlovala. Zvýšenou pozorností, diplomatickou a psychologickou obratností by se ale mělo Obamovi podařit získat zase tyto věrné přátele Ameriky zpátky."

Der Standard (Rakousko): "Zvrat v americké politice představuje hlavně lekci pro společnou evropskou obrannou politiku. Pouze dodržováním společné linie si může Evropa zajistit bezpečnost a hájit své zájmy."

Basler Zeitung (Švýcarsko): "Obama odstranil zbytečný osten z kožichu ruského medvěda, který celé roky otravoval vztahy mezi Moskvou a Západem. Potřebuje Moskvu, pokud jeho politika silněji spoléhající na diplomacii má mít úspěch."

Gazeta Wyborcza (Polsko): "Končí dlouhé období úzkého spojenectví mezi USA a Polskem. Stali jsme se obětí vlastního úspěchu. Střední Evropa je stabilní, je členem NATO i EU, nehrozí jí nic strašného, rozvíjí se a bohatne. Washington již necítí potřebu tento region sledovat."

Polska The Times (Polsko): "Tím, že Washington prodal věrnost Polska a Česka, aby nedráždil Rusko, signalizuje, že již nemá nic proti tomu, když bude Moskva východní Evropu považovat za svou sféru vlivu."

Rzeczpospolita (Polsko): "Nový protiraketový systém možná vznikne ... nebo nevznikne. Který polský premiér nyní podepíše smlouvu s americkou vládou, aniž by se bál, že za několik měsíců bude ponechán na holičkách?"

Wall Street Journal (USA): "Prezident Obama sliboval, že získá Americe přátele tam, kde měla za George Bushe protivníky. Ve skutečnosti ale USA dělají všechno pro to, aby v protivníky přetvořily dřívější přátele."

Washington Post (USA): "Obamova administrativa zřetelně poškodila jedny z nejvěrnějších spojenců USA v Evropě a zároveň povzbudila zastánce tvrdé linie v Kremlu. Vláda proto musí udělat více, aby napravila nezamýšlené škody, které svým krokem způsobila."

New York Times (USA): "Bushův plán byl technologicky pochybný. Dával navíc Moskvě až příliš pohodlnou výmluvu, proč hlasitě kritizovat zasahování Západu do jejích záležitostí a vyhýbat se zodpovědnosti za pomoc při zadržování íránských jaderných ambicí."

The Independent (Británie): "Je to rozumné rozhodnutí, které ale nechává otevřenou otázku týkající se obrany Evropy."

Financial Times (Británie): "Od pádu SSSR si Česko a Polsko cenily vztahu s USA a členství v NATO, základny chtěly na svém území jako bezpečnostní záruku proti potenciální ruské agresi. Nyní se ale začínají ptát, jestli se za ně Washington postaví proti ožívajícímu Rusku."

The Guardian (Británie): "Rusko má nyní v Obamovi prezidenta, který ukázal, že mu bude naslouchat. Obamovo rozhodnutí dalo Rusku příležitost, kterou by nemělo promarnit. Posílené vztahy mezi oběma státy jsou dobré pro každého."

Rossijskaja Gazeta (Rusko): "Bývalý americký prezident George Bush využíval středoevropské země jako své 'trojské koně' v Evropské unii - když se Washingtonu něco nelíbilo, řekly ne. Bývalé komunistické státy se snažily NATO nasměrovat na protiruský kurz. Zapomněly, že v Bílém domě dnes sedí jiný, pragmatičtější prezident."

Kommersant (Rusko): "Krok USA lze považovat za první skutečný projev oživení rusko-amerických vztahů. Washington na oplátku očekává od Moskvy značné ústupky ohledně Íránu, především podporu přísných sankcí proti této zemi a také odmítnutí dodat Íránu rakety S-300."

Süddeutsche Zeitung (Německo): "Aliance by nyní měla při rozvoji nového strategického a obranného plánování zohlednit vnímání hrozeb Východoevropanů. Německo má dobré vztahy vůči Kremlu, ale jako nejvýznamnější soused Polska a Česka by mělo také prokázat větší pochopení pro jejich obavy ohledně Moskvy."

Frankfurter Allgemeine Zeitung (Německo): "Když raketové téma za Bushe začalo pořádně vřít, vystavily se Polsko a Česko spoustě nevlídné kritiky od svých západních sousedů, tvrdým pohrůžkám z Ruska a skepsi vlastního obyvatelstva. Příště si dobře rozmyslí, zda se v nějakém kontroverzním tématu ještě někdy tak úzce navážou na Ameriku a pustí se do odpovídajících rizik."