Papež v Česku nenadchl davy. Stane se z nás národ katolíků?

Česká republika je podle statistik nejvíc ateistický stát v Evropě. Návštěva papeže to možná změní.

Co Čech, to ateista. Toto pravidlo nelze brát jako klišé, nicméně faktem zůstává, že Češi v Boha příliš něvěří. Víru přiznává pouze necelá třetina lidí u nás. Proto může nejenom ateisty překvapit, že návštěvu Benedikta XVI. doprovázel velký zájem veřejnosti.
 

V neděli dopoledne sloužil papež mši v Brně na letišti. Nenechalo si ji ujít přes sto tisíc lidí. Na konci mše po společné modlitbě papež pozdravil přítomné v několika jazycích. Na závěr řekl papež v češtině: "Moji milovaní, je pro mě velkou radostí být zde s vámi v Brně."

Další mši, tentokrát ve Staré Bolelsavi přihlíželo 50 tisíc převážně mladých věřících na Proboštské louce. Jeho příjezd na místo provázel dav nadšených lidí. Poutníci vydrželi na papeže čekat dlouhé hodiny a velká část jich ve Staré Boleslavi dokonce nocovala ve stanech.

Přátelské přijetí papeže okouzlilo

Účast 120 tisíc věřících při mši v Brně považuje papež Benedikt XVI. podle vatikánského mluvčího Federica Lombardi za vrchol pobytu v Česku.

"Papež je velmi spokojen se svou návštěvou v České republice. Jeho zdraví je dobré. Dojem v něm zanechává velmi přátelské přijetí u českého lidu, zvláště u pana prezidenta, který je vždy poblíž," uvedl Lombardi.

Výrazně na něj podle mluvčího zapůsobilo například setkání s rodinami a dětmi, některé momenty na brněnské mši - hlavně pak tiché rozjímání přítomných.

Překvapení odborníci

"Benedikt XVI. svými výstupy příjemně překvapil, hovořil progresivněji, než se čekalo, přitom nepoučoval," řekl v pondělí proděkan katolické fakulty Univerzity Karlovy Vojtěch Eliáš. "Jan Pavel II. si uměl otevřít srdce druhých lidí emotivně, kdežto Benedikt XVI. umí srdce otevřít argumenty," uvedl Eliáš, který pociťuje i papežův vyzývající apel na českou církev.

"Uvidíme, co to udělá v naší společnosti a v té společnosti, co to udělá s církví. Papež jako kdyby kladl na srdce církvi: vy žijete v této společnosti a vy, církev, do ní musíte přinášet radost a světlo," podotkl Eliáš.

Víra a smysl pro humor

Podle profesora Tomáše Halíka je víra něco jako smysl pro humor. "Myslím si, že důvod, proč je u nás stále více nevěřících, je ten, že víra byla v Česku dlouhou dobu dušena. A to zejména komunistickou společností. Nevěřím ale, že je dnešní člověk něco jako absolutní ateista,“ prohlásil.

V České republice bylo na vyhubení víry před nástupem totality ideální prostředí. "Na počátku 19. století u nás vládl odpor proti Rakousku, Německu, Židům a církvi. Toto komunistům velice vyhovovalo a na to navázala i jejich antináboženská propaganda,“ dodal Halík.

Věříme v něco, když nemusíme

Že se dnešní česká nátura vyvíjí vlastní svobodnou cestou, si myslí i páter Vladimír Málek. Podle něj je to také následkem totalitního režimu, který náboženství odmítal.

"Dnešní člověk se nechce žádným způsobem nějak vázat. Nejde ale jen o církev, ale třeba i o manželství. Je to možná dané i tím, že před rokem 1989 musela většina lidí dělat věci, které jim byli proti srsti. Také proto se dnes nehlásí k žádné církvi. Podle průzkumů ale více než polovina obyvatel věří v něco nadpřirozeného,“ vysvětil Málek.

Odpor k náboženství mezi obyčejnými lidmi začal podle psychologa Karla Humhala už upálením Jana Husa v roce 1415. "Od té doby začali lidé cítit k církvi mnohem větší odpor. Češi mají jakousi averzi k náboženství, s trochou nadsázky řečeno, už tak trochu v genech,“ prohlásil Humhal.

I když by se podle čísel dalo soudit, že nárůst ateismu má za následek minulý režim, není to podle Humhala pravda. "Ideálním příkladem je sousední Polsko. I když žili lidé v totalitě stejně jako my, jejich víra nijak neutrpěla,“ dodal.