Pečivo: jaké skrývá nebezpečí?

Věděli jste, že pro děti není vláknina prospěšná nebo, že pojem "tmavý chléb“ vůbec nemusí značit celozrnné pečivo?

Pečivo a cereálie jsou dobrým zdrojem sacharidů, které jsou bohaté také na vitaminy, minerální látky a vlákninu. Jejich množství závisí na tom, zda je pečivo bílé nebo celozrnné, zda jsou cereálie celozrnné, rýže loupaná nebo přírodní.

Více zdraví prospěšných látek obsahují celozrnné výrobky, které jsou tak vhodnější pro zdravou výživu. Bílé pečivo naopak tělu dodává téměř pouze sacharidy a samotnou energii, z jídelníčku by proto mělo tvořit jen menší část.

Dětem vláknina škodí

U malých dětí to ale neplatí 100 procent. Ačkoliv se dospělým doporučuje sníst denně cca 23-30 g vlákniny, dětský organizmus by si s takovým množstvím neuměl poradit. Proto je vhodné, aby u dětí do přibližně deseti let převažovalo pečivo bílé. Celozrnné pečivo je dobré zařazovat pozvolna (například třikrát týdně) s přibývajícím věkem.

Obarvený chleba?

Mnoho rodičů kupuje svým dětem v dobré víře "tmavé“ pečivo. Většinou ale netuší, že s celozrnným pečivem nemusí mít vůbec nic společného a že může být pouze obarvené. Je proto třeba sledovat informace na obalech výrobků nebo brát takové, na kterých jsou hrubé kousky a zrníčka skutečně vidět.

Bílé pečivo zasytí na kratší dobu

Pečivo a cereálie patří mezi sacharidové potraviny, pro které byla stanovena hodnota tzv. glykemického indexu. Ten mimo jiné určuje, na jak dlouho daná potravina zasytí. Obecně lze říci, že bílé pečivo má vyšší index, a tak zasytí na kratší dobu než pečivo celozrnné.

Je proto vhodné upřednostňovat celozrnné pečivo a obiloviny a také je správně kombinovat například s bílkovinnou potravinou (maso, mléko, mléčné výrobky) nebo tukem (pečivo namazané kvalitním margarínem). Přidání bílkoviny nebo tuku totiž ještě více glykemický index snižuje. Seznam některých potravin a jejich hodnotu glykemického indexu najdete například na www.fzv.cz.

Kolik pečiva představuje prospěšné množství?

U sacharidů, stejně jako u ostatních živin, je však třeba se zaměřit na jejich výběr. Většina sacharidů v jídelníčku by měla pocházet z ovoce, zeleniny, luštěnin a celozrnných výrobků. Pečivo a obiloviny jsou proto považovány za základ "dospělácké“ i dětské stravy.

Hodí se nejen ke snídani nebo ke svačině, ale mohou být i součástí večeří či obědů. Doporučené množství pečiva a cereálií na den pro dospělé a děti se liší. Dětem mezi druhým a čtvrtým rokem postačí 2-3 porce, děti starší čtyř let potřebují 3-4 porce, dospělí pak asi 3-6 porcí.

Jednu porci představuje 1 krajíc chleba, 1 rohlík nebo houska, tři čtvrtě hrnku vařené rýže či těstovin nebo cereálií. Naopak sacharidy ze sladkostí a slazených nápojů by měly tvořit podstatně menší část, aby nedocházelo k nadměrnému příjmu energie, a tím ke zvyšování tělesné hmotnosti.

Kdy jíst pečivo?

Pečivo nebo cereálie by měly být de facto součástí každého denního jídla, i proto jsou v potravinových pyramidách umísťovány úplně dole. Záleží ale také na celkovém množství, které dítě sní.

Může se totiž stát, že například k obědu sní množství rýže odpovídající dvěma porcím, některé z jídel předcházející nebo následujících tak bude obsahovat sacharidů méně. Může to být například svačina složená pouze z jogurtu a ovoce nebo sýra a zeleniny, nebo večeře, k níž nebudou jako příloha těstoviny nebo pečivo, ale brambory nebo vydatný zeleninový salát.

Obecně ale platí, že více sacharidů bychom měli sníst dopoledne, kdy si s nimi naše tělo dokáže lépe poradit.