Začal summit EU: Maďarsko zvažuje veto Klausovy výjimky

O budoucnosti Lisabonské smlouvy mají státníci jednat u společné večeře.

Před 18. hodinou začalo v Bruselu dvoudenní zasedání Evropské rady pod taktovkou švédského předsednictví. Jedním z hlavních témat bude schvalování Lisabonské smlouvy.

Ratifikace se totiž v Česku před několika týdny zablokovala výroky Václava Klause. Prezident chce před svým podpisem, který pod smlouvou chybí jako jediný, vymínit výjimku, která zabrání zpochybnění Benešových dekretů.

Maďaři ještě váhají

Tuto výjimku by mu státníci měli dohodnout při společné večeři, uvedly diplomatické zdroje. Text, který už předjednali Švédové, má dva odstavce a pouze rozšíří výjimku, kterou si už předjednaly Polsko a Velká Británie.

Podle diplomatů je pravděpodobné, že výjimka projde. Zablokovat by ji ovšem mohli zástupci Maďarska. Podle nich je možné, že budou požadavek Čechů vetovat. Rozhodnou se prý až podle průběhu summitu.

Premiér Gordon Bajnai řekl, že nechce platnost "Lisabonu" za každou cenu. Maďarsko prý chce takové řešení, které by uklidnilo české obavy, avšak bez toho, že by se měnila rovnováha dosažená v lisabonské smlouvě, prohlásil Bajnai. "Jakékoli řešení by nemělo mít negativní dopady na občany zemí vně České republiky," podotkl s tím, že má k dispozici velmi silný mandát od vlády v této věci.

Český premiér Jan Fischer ale řekl, že Maďarsko nepřišlo se žádnou oficiální výhradou k této výjimce.

Slovensko chce garance

Se svým požadavkem týkajícím se Benešových dekretů přišlo i Slovensko. Chce také garaantovat neprolomitelnost dekretů.

"My nechceme žádné výjimky," řekl v Bruselu Fico. Dodal, že podle právních expertů není třeba se obávat prolomení dekretů. "Když to tak je, že se toho nemusíme obávat, tak to jasně v těch závěrech řekněme," dodal slovenský premiér.

První ze dvou odstavců připravených švédským předsednictvím má opakovat závazek členských zemí unie, že ratifikace Lisabonské smlouvy bude ukončena ještě letos. Druhý odstavec pak vyjadřuje souhlas členských zemí s českou výjimkou. Podle dostupných informací by výjimka měla být součástí připravované přístupové smlouvy s Chorvatskem, právně by tedy začala platit nejdříve v roce 2011, možná i později.

Premiér Jan Fischer ve středu ujistil, že Klaus se již zavázal, že po vyjednání výjimky a rozhodnutí Ústavního soudu, který má příští týden řešit stížnost 17 senátorů kvůli Lisabonu, prezident bez dalších podmínek smlouvu podepíše.

Klaus se kvůli Lisabonské smlouvě obrátil 17. října na Ústavní soud. Ten v úterý začal řešit stížnost 17 senátorů, kteří chtějí, aby znovu posoudil smlouvu s českým ústavním právem.

Soud zatím rozhodnutí nevynesl. Jednání odročil na úterý 3. listopadu.

Fischer ve středu zopakoval přesvědčení, že Lisabonská smlouva začne v Evropské unii platit od ledna.

V zákulisí se řeší "prezident" EU

I když "Lisabon" ještě není podepsán, státníci už přemýšlejí o tom, kdo by měl být v budoucnu "prezidentem" a "ministrem zahraničí" celé Unie. Ve čtvrtek zřetelně poklesly šance bývalého britského premiéra Tonyho Blaira, o němž se v souvislosti s nejvyšší funkcí často mluvilo.

Evropští sociální demokraté, teoreticky Blairovi hlavní podporovatelé, dali najevo, že by raději vybírali budoucího "ministra zahraničí" unie. Premiéři Španělska, Belgie a Maďarska pak načrtli profil příštího šéfa unie, který se od Blaira hodně liší. Blair, dlouho považovaný za favorita, se zdá izolován, vyhodnotila situaci AFP.

Kromě jeho jména se jako o možném předsedovi Evropské rady mluví i o lucemburském premiérovi Jean-Claude Junckerovi a nově se mezi kandidáty zařadil i bývalý předseda irské vlády John Bruton. Rakušané podporují potenciální kandidaturu svého bývalého premiéra Wolfganga Schüssela. O post projevili zájem i evropští liberálové. Argumentují tím, že konzervativci už mají posty předsedy Evropské komise a Evropského parlamentu.

Summit mohou zkomplikovat i jednání o klimatu

Důležitou otázkou summitu bude kromě Lisabonské smlouvy ekologie. Vláda by chtěla, aby Unie dospěla k závěrům, které by platily globálně. Devět nových členských států EU, mezi nimiž je i Česko, ale odmítá současný plán unie pro boj s klimatickými změnami.

Novým členským státům ze střední a východní Evropy především vadí mechanismus, podle nějž se mají počítat příspěvky bohatších zemí chudším státům. Švédové navrhují, aby se příspěvky rozpočítávaly podle výše hrubého domácího produktu, který odráží výkon národních ekonomik. Česko a další země by však spíš chtěly, aby se příspěvek nepočítal jen podle HDP, ale i podle dalších ukazatelů, včetně příjmů domácností. To by v praxi znamenalo, že státy jako Německo by na boj s klimatickými změnami přispívaly větší částkou, Češi a další by naopak ušetřili.

K vysokým schodkům rozpočtů, k nimž přispěla hospodářská krize, se summit dohodne na tom, že se začnou napravovat až v roce 2011. Velká část členských zemí kvůli finanční krizi neplní závazek, který jim ukládá deficit snižovat o půl procenta HDP ročně.

Projednávat se budou také energetická bezpečnost nebo bezpečnostní strategie v Afghánistánu a Pákistánu.