Slováci staví obří protiromské zdi. Romové jsou pro

Na Slovensku se inspirovali slavnou Matiční ulicí v Ústí nad Labem. Někteří Romové ale s oddělením souhlasí.

Třímetrová betonová zeď, ostatné dráty a železné brány. Na první pohled se zdá, že jste se vrátili v čase do dob studené války, nebo do časů židovských ghett ve druhé světové válce.

Není to pravda, tak to vypadá teď v romské osadě Habeš u Sečovcí na východním Slovensku. Jenomže taková segregace není místním Romům vůbec proti srsti. Naopak. Kdyby okolo školy zeď nestála, děti by podle nich budovu poškozovaly. "Kdo by dětem zabránil v rozbíjení oken?" položila řečnickou otázku jedna z obyvatelek osady.

V budově sídlí základní, zvláštní a mateřská škola a několik tříd odborného učiliště. Chodí do ní asi 280 dětí. Podle vedení města nelze přirovnávat ani k Ostrovanům, ani ke známé zdi z Matiční v Ústí nad Labem. "Tato zeď chrání majetek školy a zajišťuje bezpečnost dětí, protože škola je u hlavní silnice," tvrdí primátorka obce Sečovce Monika Bérešová.

V Ostrovanech se bouří

Naopak ve východoslovenských Ostrovanech se Romové proti zdi bouří. Zeď v Ostrovanech nechala postavit tamní samospráva jako prevenci před krádežemi. Její rozhodnutí kritizoval vládní zmocněnec pro romskou komunitu Ľudovít Galbavý. Zeď v Ostrovanech je vysoká přes dva metry a dlouhá 150 metrů. Výstavba stála 13 tisíc eur (přes 335 tisíc korun). Ostrovany mají více než 1700 obyvatel, z nich přibližně 1200 jsou Romové.

Oba případy na Slovensku přesto připomínají deset let starou kauzu v Ústí nad Labem. Důvod pro stavbu tehdejší zdi v Matiční byl tehdy podobný jako v Ostravanech. Případ Matiční se stal jedním z nejznámějších případů komplikovaného soužití romské komunity s většinovým obyvatelstvem ve střední Evropě.

Jak to vypadá v Matiční ulici deset let poté?