Okno moderní drezíny vs. mražené kuře. Kdo vyhraje?

V Jihlavě se sešly nejstarší a nejnovější drezína.

Dělí je celých 184 let a prakticky celá vědeckotechnická revoluce. Řeč je o železničních drezínách. V Jihlavě se na jednom místě sešly vůbec nejstarší drezína s nejmodernějším vozidlem, které ještě ani nevyjelo na české tratě.

"Nejstarší drezínu vyrobil v roce 1825 Josef Božek pro trať z Českých Budějovic do Lince,“ říká sběratel drezín Václav Zahrádka.

Historicky první drezínu na českých tratích poháněl dělník vlastníma nohama, byla totiž šlapací. A manuální pohon měl i další exponát ze sbírky Václava Zahrádky.

"Drezínu z roku 1851 rozjížděli ručně dva sluhové,“ popisuje. Oba stroje dosahovaly rychlosti kolem dvaceti kilometrů za hodinu a uvezly až osm lidí.

Auto na železničních kolech

To mladší drezíny z poloviny 20. století už byly rychlejší. I ony ale byly svým způsobem unikátní. Vypadaly totiž jako osobní automobil na železničních kolech.

"Vyráběla je Tatra, jely až 80 kilometrů za hodinu a měly jednu výhodu pro řidiče – neměly volant,“ představuje další unikát Zahrádka. Navíc měly netradiční patent na otáčení. Stačilo použít hever umístěný uprostřed podvozku, který drezínu nadzvedl a pak už mohl vozidlo přímo na kolejích otočit do protisměru jediný člověk.

Takový kousek sice už ovšem neuděláte s nejmodernější drezínou u nás, která se poprvé představila veřejnosti v Jihlavě.

Existuje zatím jediný exemplář, ve výrobě pro české železnice už jsou ale čtyři další. Oproti svým historickým předchůdcům mají dieselový motor, takže strojvedoucí nemusí pohánět drezínu ručně. A navíc jsou prý i mimořádně bezpečné.

Čelní sklo k nerozbití

"Například čelní sklo má sílu 12 milimetrů a za jízdy odolá i nárazů velkého ptáka,“ tvrdí vedoucí výroby jihlavského lokomotivního depa Jiří Nováček.

Testy jsou podle něj přísné a náročné. Odolnost skla se zkouší přímo v provozu. "Zavěsili jsme mražená kilová kuřata a lokomotivu proti nim poslali plnou rychlostí. Okno vydrželo,“ líčí netradiční zkoušku odolnosti Nováček.