TEST Renault Grand Scénic: grand baguette

Je to gigantický vůz pro rodinu. Ohromný kus kovu, plastů a hlavně skla. Všechno a všichni se sem vejdou. Jenže má i své mouchy.

Renault nabízí několik velkoprostorových rodinných modelů. Za Scénic se řadí námi testovaný větší Grand Scénic. Ten nabízí sedm sedadel, více místa pro zavazadla i bohatou výbavu.

Velký a ještě větší

Grand znamená velký. A popravdě řečeno, je to pravda. Auto nabízí karoserii opravdu velkou – dlouhou přes pět metrů, širokou 1845 mm a vysokou 1645 mm. To znamená, že nabídka vnitřního prostoru je opravdu velkorysá. Zvlášť, pokud uvnitř bude sedět jen pět lidí. A nezáleží na tom, jestli pod podlahou zavazadelníku jsou ukryté další dvě sedačky (jako v našem případě) nebo ne. Vždyť 752 litrů nákladu je porce naprosto fantastická.

Pokud ale sednou dozadu další dva cestující, ti už budou mít místa poněkud méně a pro zavazadla je už jen 208 litrů. Ale i tak je to velmi solidní hodnota.

Zobrazit všechny fotky (8)

Auto se nám strašně líbilo co do pohodlí. Luxusní sedadla potažená kůží sice občas nepříjemně klouzala, ale krásně podepírala celé tělo a prostor napříč autem i ve vertikálním směru je naprosto fantastický.

Chvála kvalitě

Už poněkolikáté musíme Renault pochválit za zlepšení kvality přístrojové desky. Velké investice se vyplatily. Super materiály a výborné slícování se projevily. Velmi zajímavý je centrální digitální displej, který může měnit svou barevnost i rozmístění ukazatelů. Sice málo využitelná legrácka, ale pro jednou potěší.

Hanba kvalitě

Bohužel ale také musíme kvalitu pořádně pomluvit. Automobil disponoval ohromnou prosklenou střechou. Ta je sice efektní, ale bohužel málo efektivní. Karoserie totiž ztratila svou tuhost a kroutila se a ohýbala jako čerstvá francouzská bageta. To se promítlo do komfortu jízdy i do stability. Když v zatáčce nakopla nerovnost zadní nápravu, karoserie se zavlnila a měkké řízení auto nezvládne ukočírovat. Co na to řidič? Má plné ruce práce a upocená záda. A co na to ostatní cestující? Bojí se. Opravdu. I přítelkyně na sedadle spolujezdce, která automobilům rozumí akorát co do barev karoserie, řekla, že se ve voze bojí.

Nejvýkonnější

Ale pojďme k pozitivnějším částem vozu. Třeba takový motor je fantastická konstruktérská práce. My totiž měli pod kapotou nejvýkonnější naftový dvoulitr se 118 kW. Při pohledu do tabulky technických údajů bychom se mohli bát, že 380 N.m je k dispozici až ve 2000 ot./min, a to je dost vysoko. Jenže už v patnácti stech otáčkách je tolik síly, že žádnou silovou špičku nezaznamenáte. Motor táhne skvěle plynule a má lahůdkový zvuk i spotřebu (6,8 l na 100 km). Jen si velké a těžké auto nedokážeme představit s nějakým slabým motorem, třeba 1.5 dCi.

Ano, ale...

Renault Grand Scénic je auto velmi příjemné pro rodinu. Jen doporučujeme nebrat prosklennou střechu a neočekávat sportovní jízdní vlastnosti. Prostornost a komfort předčí všechny konkurenty a i cenově je auto na velmi dobré úrovni. A na závěr musíme vyzdvihnout ještě jeden prvek vozu – výbornou navigaci, která si poradila i s totálně ucpaným příjezdem do Prahy a i když přes zahrádkovou kolonii a brod, přece jen dovedla auto úspěšně do cíle.

Typický řidič auta:
Před školkou vystoupí z vozu jedno dítě a matka jej zavede do třídy. O půl kilometru dál vyskakuje z vozu chlapec a míří do základní školy a nakonec vystupuje u francouzského lycea i nejstarší dcera. Matka zaparkuje auto v podzemních garážích, jako manažerka vydělá podniku další milion a pak vyzvedne všechny děti a zamíří domů.

Klady a zápory:
Velmi prostorné auto, s dobrým motorem a velmi zajímavou cenou. Bohužel podvozek je zaměřený hlavně na komfort a skleněná střecha způsobila, že auto se odporně kroutilo.