Potopení bitevní lodi Prince of Wales způsobila chyba kapitána

Chlouba anglického námořnictva šla ke dnu během pár minut. Hrdý kapitán totiž odmítl pomoc stíhaček a věřil, že proti japonským bombardérům se ubrání sám.

Dne 2. prosince 1941 dorazila do Singapuru s velkou slávou britská flotila, v jejímž čele se skvěla perla flotily – bitevní loď Prince of Wales. V doprovodu čtyř torpédoborců a bitevního křižníku Repulse na něj byl působivý pohled. Tato flotila s kódovým označením Svaz Z měla ubránit Singapur před japonskými útoky. Ale vše dopadlo úplně jinak: už o šest dní později ležela na mořském dně.

Nešťastný Svaz Z se měl opírat o pomoc stíhačů z paluby letadlové lodi Indomitable. Musel se bez ní však obejít - při cvičné plavbě najela na mělčinu a z dalších válečných operací musela být vyřazena. Singapur a Malajsie se měly už brzy stát cílem japonského útoku. Britové to dobře věděli, znali jeho zranitelnost a od začátku války se ho pokoušeli opevňovat. Podpora moderní bitevní lodi měla jejich baštu v Asii posílit natolik, že bude pro Japonce nedobytnou.

Mlha skrývá útočníky

Japonský útok na Malajsii začal 8. prosince. Vyloďující se jednotky měly podporu řady křižníků, torpédoborců a ponorek. Svaz Z proti nim vyrazil kolem páté odpoledne. Druhý den časně zrána dorazil na místo. Angličané měli v plánu co nejrychleji rozstřílet japonská výsadková plavidla a pak se plnou parou stáhnout zpět k Singapuru.

Počasí jim v tom přálo – mlha skryla pohyby lodí tak, že se jim podařilo skrývat před japonskými pozorovacími letadly. Ale odpoledne se mlha začala trhat a Svaz Z byl okamžitě zpozorován. Admirál Phillips pochopil, že ztratil moment překvapení; informované japonské lodě by nebylo tak snadné zničit. Proto na večer flotilu obrátil a zamířil zpět k Singapuru.

Nemohl vědět, že Japonci o pohybu jeho lodí vůbec netuší. Kvůli chybám v systému předávání informací se fotografie britských plavidel nedostaly k velitelům. Že je s britskými válečnými loděmi něco v nepořádku, si Japonci uvědomili, až když si na rutinních fotkách singapurského přístavu všimli, že je prázdný. Okamžitě vyhlásili poplach a vyslali všechny síly, aby po bitevní lodi a jejímu doprovodu pátrali.

Během noci z 9. na 10. prosince se japonská a britská flotila přiblížily na vzdálenost pouhých několika kilometrů. Ani tehdy o sobě ještě nevěděli – na britské bitevní lodi nefungoval radar a Japoncům tato technologie tehdy ještě chyběla úplně. Japonští velitelé navíc museli stáhnout letouny. Torpédový bombardér totiž málem ve tmě zaútočil na vlastní lodě.

83 bombardérů útočí

Ráno 10. prosince se mělo rozhodnout. Japonci vyslali proti tušenému nepříteli z pevniny tři letecké pluky s torpédonosnými i klasickými bombardéry, celkem 83 strojů. Těsně před polednem byl anglický svaz objeven a začal útok. První vlna bombardérů zaútočila pumami na křižník Repulse. Jejich piloti se propletli palebnou přehradou z 102 mm protiletadlových děl Repulse i flaků z torpédoborců a svrhli svůj náklad. Když se rozptýlil těžký dým, ukázalo se, že loď je zasažená. Cíl trefila jen jediná puma, ale ta prorazila hangár a způsobila požár. Obrana Repulse dokázala poškodit pět japonských letadel.

Posádka křižníku dostala požár pod kontrolu a loď mohla pokračovat v plavbě. Jen o pár minut později se v dohledu objevila další japonská letka, tentokrát bombardérů vybavených torpédy. Tento útok se zaměřil na bitevní loď Prince of Wales. Přes urputnou protiletadlovou palbu se Japoncům podařilo odpálit torpéda – a dvě Prince zasáhla na zádi. A to tak nešťastně, že se mu zaseklo kormidlo a přestala fungovat i kotelna.

To byla pro loď katastrofa. Pince of Wales tak ztratil energii potřebnou pro ovládání protiletadlových děl. Ale smůla se nevyhnula ani křižníku Repulse. Japonským pilotům se podařil náhodou husarský kousek: vypálili proti němu torpéda ze dvou stran najednou.

Oceloví obři se topí

Jen zázrakem se Repulse většině torpéd vyhnula a zasáhlo ho jen jedno, přesně do středu trupu. I potom však byl schopen plavby plnou rychlostí. Jenže právě v okamžiku, kdy posádka vyhodnocovala škody, odhodila torpéda další skupina japonských bombardérů. A tentokrát neminuly – Repulse byla zasažena celkem třemi torpédy. Po 12:30 se těžce poškozená loď potopila, většině posádky, v čele s kapitánem Tennantem, se podařilo zachránit.

Ve stejnou dobu se k prokletému Svazu Z přiblížila další skupina japonských bombardérů. Ty svrhly smrtící náklad na nehybného Prince of Wales. Ocelový obr neměl šanci, ve 13:10 se potopil i on. Celou dobu, kdy se potápěl, k jeho bokům přirážely doprovodné torpédoborce a přes riziko, že se na ně Prince of Wales překotí, zachraňovali z bitevní lodi posádku.

Příčina nehody

Jako jedna z hlavních příčin této katastrofy se udává neschopnost kapitána Phillipse reagovat vhodně na letecký útok. Už před vyplutím tvrdil, že palebná přehrada z jeho lodi stoprocentně zlikviduje nepřátelská letadla. Ani v okamžiku, kdy už jeho posádka čelila prvním náletům, nepovolal pomoc vlastních stíhaček. Zda to bylo způsobeno omylem, nesmyslnou sebedůvěrou nebo něčím jiným, se už nedozvíme. Jisté ale je, že prohra Británii zatraceně mrzela. Ztratila tak možnost ovlivňovat boje v Tichomoří a zbytek války se její lodě držely raději poblíž anglických břehů.

Také tato událost definitivně ukázala, že doba bitevních lodí definitivně skončila. Převaha letadla nad opancéřovaným kolosem byla jednoznačná…