NEJ 09: Krachy sklářů, bez plynu a ČSA na šikmé ploše

Zdroj: TN.cz

V ekonomice se celý rok skloňovalo jedno slovo – krize. Největší české aerolinky téměř zkrachovaly.

Rok 2009 začal v obavách z ekonomické krize, které se naplnily. Řada významných firem zkrachovala a mnohé, aby se zachránily, musely masivně propouštět. Největší ekonomická recese pominula až zhruba v polovině roku, ale stále ještě nemají všechny podniky vyhráno. Energetickou situaci v celé Evropě poznamenala v úvodu roku rusko-ukrajinská plynová krize.

1. Evropa bez ruského plynu

Poté, co skončily oslavy příchodu nového roku, splnil ruský plynárenský koncern Gazprom své hrozby a zavřel kohoutky plynovodu, kterým na Ukrajinu proudil plyn. Obě země se dlouhodobě hádají o ceny dodávek plynu. Protože hrozilo, že Ukrajina začne odebírat plyn určený pro ostatní Evropské země, přestalo Rusko dodávat plyn i jim, více si o počátcích evropské plynové krize a jejím řešení můžete přečíst TADY.

Jak bylo v roce 2009 u nás i v cizině?

Na rozdíl od mnohých evropských zemí se Česko s výpadkem dodávek plynu přes Ukrajinu vyrovnalo celkem dobře. Česko totiž není na dodávkách přes Ukrajinu zcela závislé. Do Česka proudí i plyn z Norska, navíc máme velké zásobníky plynu. Přesto byly připraveny krizové scénáře. Co by se stalo, kdyby plyn došel úplně, si můžete přečíst TADY.

Česko si mohlo také dovolit dodávkami plynu vypomáhat Slovensku, které na tom bylo hůře a hrozilo, že budou spuštěny bloky jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice, které byly odstaveny na konci roku, protože nevyhovovaly bezpečnostním normám EU. Více o dodávkách plynu na Slovensko si přečtěte TADY.

Jednání o dodávkách byla dlouhá a několikrát se už zdálo, že dodávky budou obnoveny, ale pokaždé to na něčem ztroskotalo. Nejdříve si tam Ukrajina připsala nepovolený dodatek, a pak pro změnu Ukrajina chtěla za tranzit plynu více peněz, podrobnosti TADY.

 
Plyn začal proudit do Evropy po dvaceti dnech za dohledu mezinárodních pozorovatelů, na kterých se Rusko s Ukrajinou dohodlo, více TADY.

Vtipy o plynové krizi se tentokrát netvořily jen v Česku, které je lidovým humorem v krizových situacích proslulé, ale v celé Evropě. Výběr vtipů o plynové krizi najdete TADY.

 
V květnu také Rusko znovu pohrozilo novou plynovou krizí, protože Ukrajina neměla vyřešené skladování plynu pro evropské zákazníky, více TADY.

Naposledy Rusko s utažením kohoutků koketovalo  začátkem listopadu. Ukrajina opět za dodávky plynu Rusku neplatí, to se chce bránit. Ruský premiér Vladimír Putin už varoval švédského protějška Frederika Reinfeldta, aby se Evropa připravila na další plynovou krizi, podrobnosti TADY.

Tyto neustálé spory zdůrazňují nutnost najít jinou cestu, jak dostat do Evropy plyn a nebýt závislý jen na ruském plynu.

2. ČSA – pád z vrcholu na dno propasti

Velkým tématem roku 2009 měla být privatizace Českých aerolinií. Přípravu odprodeje 49 procentního státního podílu zahájila vláda hned v lednu, kdy zveřejnila podmínky výběrového řízení, podrobnosti TADY.

O lukrativní firmu se původně ucházeli čtyři zájemci, které to byli, si můžete přečíst TADY.

Po zveřejnění problémů ČSA zůstal ve hře o státní podíl jeden jediný zájemce – konsorcium Unimex – Travel, který za problémovou firmu nabídl miliardu. S touto nabídkou vláda nesouhlasila a raději celé výběrové řízení zrušila, více si můžete přečíst TADY.

V březnu se ještě ČSA pochlubily půlmiliardovým ziskem za rok 2008, pak už jen počítaly ztráty. V květnu se objevily první informace o čtvrtletním propadu zisku. Po prvním čtvrtletí hospodařily aerolinky s miliardovou ztrátou, která byla zapříčiněna především ekonomickou krizí a tím, že lidé tolik nevyužívali služeb aerolinek a firma začala hovořit o prvním propouštění zaměstnanců. O práci mělo přijít 860 lidí. Piloti poprvé pohrozili stávkou, protože se jim nelíbilo rozprodávání majetku firmy. Napsali dopis premiérovi Fischerovi, podrobnosti TADY.

V létě krachly nejvýznamnější nízkonákladové aerolinky působící v Česku Sky Europe, mnoho jejich pasažerů uvízlo v zahraničí. Na aerolinky byl nakonec vyhlášen konkurz, více TADY.

Vztahy mezi vedením a zaměstnanci se vyhrotily poté, co marketingové oddělení ČSA plánovalo instalovat v práci golfový trenažer či kulečník, i když firma měla propuštět. Za kritiku vedení navíc šéfové aerolinek pohrozili výpovědí šéfovi Českého sdružení dopravních pilotů Filipu Gasparovi, podrobnosti TADY.

Piloti i další zaměstnanci kritizovali vedení firmy a požadovali jejich odstoupení. Prezident ČSA slíbil rezignaci vedení včetně sebe, pokud si piloti a další zaměstnanci sníží platy – piloti o 30 a ostatní o 15 procent. Pilotům se to nelíbilo, a proto vstoupili do stávkové pohotovosti. Nakonec i oni souhlasili se snížením platů o čtyřicet procent, podrobnosti TADY.

Příčinou obrovských ztrát společnosti bylo to, že firma neměla z minulých let vytvořené dostatečné rezervy pro krytí ztrát. Z dozorčí rady postupně odešli předseda dozorčí rady Ivan Kočárník a její členka primátorka Chomutova Ivana Řápková, proč oba na své funkce rezignovali, si můžete přečíst TADY.

Radomíra Lašáka v čele ČSA vystřídal současný šéf Letiště Praha Miroslav Dvořák. Odcházející vedení ČSA včetně Lašáka nyní bojuje o "zlaté padáky v celkové hodnotě téměř 120 milionů korun.Toto odchodné je nyní terčem obrovské kritiky a brojí proti nim odbory i ministr financí Eduard Janota, podrobnosti TADY.

3. Na Česko dolehla ekonomická krize

Celosvětová ekonomická krize se projevila i v Česku. Nejhůře zasáhla trh s nemovitostmi, sklářský a automobilový průmysl. I když dopady na výrobce aut nebyly tak drastické jako jinde ve světě.

Automobilovému průmyslu pomohlo zavedení šrotovného v okolních státech, i přesto se na začátku letošního roku omezovala v mladoboleslavské Škoda Auto výroba a o práci přišly čtyři tisíce lidí, více TADY.

V prosinci automobilka oznámila, že fabie nemají odbyt, a proto omezí jejich výrobu na čtyři dny v týdnu, více TADY.

Celkově zaznamenala Škoda Auto meziroční pokles prodeje auto o pět procent. Do září přišlo o práci v automobilovém průmyslu 19 tisíc lidí, podrobnosti TADY.

Na ekonomickou krizi nejvíce doplatila chlouba Česka – sklářský a porcelánský průmysl. V roce 2009 zkrachovaly skupiny Bohemia Crystalex Trading a Porcela plus. Stát sklářský průmysl dokonce zadotoval finanční injekcí ve výši 30 milionů korun, více si o tom můžete přečíst TADY.

Finanční injekce sklárnám pomohla, a tak se v listopadu mohla znovu obnovit výroba ve sklárně ve Světlé nad Sázavou, kde na přelomu minulého roku přišlo o práci 1200 lidí, podrobnosti TADY.

Krize ovlivnila i trh s nemovitostmi. Banky přestaly poskytovat hypotéky tak ochotně jako doposud. Například v červenci klesl objem poskytnutých hypoték na polovinu. V důsledku toho začaly padat ceny nemovitostí a developeři omezovali výstavbu, více TADY.

Jaká další odvětví celosvětová ekonomická krize zasáhla, najdete TADY.

Poslední údaje hovoří o tom, že bez práce je více než půl milionu lidí. Nezaměstnanost byla v listopadu 8,6 procenta. Oproti loňskému listopadu vzrostl počet nezaměstnaných o 188 tisíc, více si o vývoji nezaměstnanosti můžete přečíst TADY.

Nejhorší je situace na Mostecku, kde prácí shání téměř 16 procent lidí. Naopak pražské okresy si drží míru nezaměstnanosti mezi 3,3 a 3,9 procenta.

Podle některých analytiků už největší krize skončila, českou ekonomiku čeká oživení, ale ještě si na něj nějakou dobu počkáme. Letošní výkonnost hospodářství byla v listopadu zhruba na úrovni roku 2007, více si o tom můžete přečíst TADY.