Atentátník na papeže propuštěn. Odhalí letité tajemství

Mehmet Ali Agca byl dnes propuštěn z vězení. Co řekne světu o atentátu na Jana Pavla II.?

Ačkoli byl Agca odsouzen za vraždu novináře, jeho nejznámějším zločinem zůstává atentát na papeže Jana Pavla II.

Pokus o  vraždu Jana Pavla II. proběhl 13. května 1981 v samotném srdci katolické církve, na Náměstí svatého Petra ve Vatikánu.

Když papež přijížděl, vypadalo vše jako obvykle. Snad jen dva snědí muži, kteří psali pohledy, se tvářili poněkud nervózněji, než je normální. Sotva papež opustil vůz, jeden z nich po papeži několikrát vystřelil. Pak se rozběhl pryč, směrem k bulharské ambasádě. Camillo Cibin, šéf vatikánské bezpečnosti, však ukázal, zač je placený – dokázal útočníka zneškodnit a zadržet.

Turecký asasin

Život vraha

Mehmet Ali Agca se narodil 9. ledna 1958 v turecké provincii Malatya. Už v mládí se stal příslušníkem řady dětských gangů, a v době dospívání se zapojil do pašeráckých skupin operujících mezi Tureckem a Bulharskem. Sám tvrdí, že se zbraněmi se naučil zacházet, když prošel dvouměsíčním kurzem pro teroristy v Sýrii. Údajně mu to měla zaplatit bulharská vláda.

Krátce po úspěšném absolvování teroristického kurzu začal pracovat pro extremistickou organici Šedí vlci, která se pokoušela destabilizovat Turecko. Hned prvním úkolem byla vražda.

Agca 1. února 1979 zastřelil novináře z levicových novin Milliyet, ale při činu byl dopaden. Z doživotního trestu, který dostal, si odseděl pouhých šest měsíců – pak z vězení uprchl. V Turecku mu hořela půda pod nohama, proto zamířil do sousedního Bulharska. Tam pracoval pro tureckou mafii, která se zaměřovala hlavně na pašeráctví, únosy a vydírání.

Během roku 1980 se však Agcovo chování záhadně změnilo. Získal zřejmě nějaký významný zdroj financí, protože začal cestovat po celém Středomoří, měnil pasy i identity jako na běžícím pásu. Cestu zakončil v Římě na začátku května 1981. Setkal se tam s řadou velmi podezřelých lidí a od některého z nich dostal úkol: zabít papeže.

Kdo přesně Agcovi práci zadal, se dodnes neví. On sám vždy tvrdil, že za vraždu mu zaplatil bývalý Šedý vlk Abdullah Çatlı, se kterým se znal z vězení. Za papežovu smrt měl Agca dostat tři miliony německých marek. Jenže atentátník se setkal i s dalšími lidmi, jejichž přítomnost vrhá na případ docela jiné světlo. Mezi jeho kontakty v Římě totiž patřili i spolupracovníci bulharského vojenského atašé v Itálii a také turečtí mafiáni. A ti všichni mohli mít na smrti papeže zájem.

V červnu 1981 dostal Agca v Itálii doživotní trest, ale i tentokrát mu unikl. Roku 2000 dostal na papežovu prosbu milost a byl deportován do Turecka. Tam však hned putoval do dalšího kriminálu, aby si odseděl vraždu novináře z roku 1979. I třetímu doživotnímu trestu však díky změně zákonů vyklouzl; roku 2006 bylo rozhodnuto, že brány věznice opustí předčasně, už roku 2010.

Kdo platil vraždu?

Hned po útoku na papeže se objevila spousta spekulací o osobě, která Agcu řídila. Novinář Michael Ledeen přišel s hypotézou, že Jana Pavla II. se mohla chtít zbavit Moskva. Zejména KGB totiž papeže nenáviděla.

Jurij Andropov, tehdejší šéf KGB, v tajném memorandu napsal: “Papež je náš nepřítel. Díky svému kouzlu osobnosti a neobvyklému smyslu pro humor si dokáže získávat lidi a hlavně novináře.“ Jan Pavel II. měl obrovský vliv zejména na mládež ve svém rodném Polsku, a to nemohla KGB připustit. Sám papež sice spekulace o “sovětské verzi“ odmítal, ale s otevřením archivů komunistických tajných služeb se objevila řada dokladů, které pro tuto teorii svědčí.

A co CIA?

Objevily se však také spekulace, že za vraždou mohla být i druhá strana. Odstranit papeže, který kázal proti válce, mohla chtít i Reaganova administrativa. Kdyby se jí podařilo odstranit papeže a ještě by to celé hodila na sovětskou stranu, zabila by dvě mouchy jednou ranou. Pro tuto teorii se sice objevilo několik indicií, ale zcela chybí důkazy.

Džihád začíná vraždou papeže

Další spekulace tvrdí, že papeže měl chtít zabít ajatolláh Chomejní – tehdy vůdce Íránu. Zabití symbolické hlavy křesťanstva prý bral jako první krok v džihádu, svaté válce proti nevěřícím.

Vatikánská spojka

Asi nejpodivnější vysvětlení vraždy naznačil sám papež. 26. dubna 2000 poprvé vynesl na světlo tzv. Třetí poselství z Fátimy. Tvrdil, že pokus o jeho vraždu je součástí tohoto záhadného poselství. K této teorii se později přimkl i Agca. Novinářům z deníku La Repubblica řekl, že ďábel je ukrytý za zdmi Vatikánu: “Spousta politiků po celém světě se bojí, že odhalím úplnou pravdu. Někteří se obávají, že když promluvím, Vatikán se duchovně zhroutí jako Berlínská zeď.“

Kdo měl pravdu?

Jaká verze je pravdivé, by se svět měl dozvědět už brzy. Agca totiž slíbil, že úplnou pravdu řekne, jakmile opustí brány vězení. A to se stalo právě dnes, v pondělí 18. ledna dopoledne. Agcův právník minulou středu ukázal novinářům dopis, ve kterém jeho klient píše: "Během následujících týdnů na všechny otázky odpovím."