Slovníček pro sběratele veteránů

Zdroj: Oficiální zdroj

Dávat rady těm, kteří již milují veterány, je asi zbytečné. Ale jsou ti, kterým se oldtimery líbí, chtěli by nějakého, ale vlastně ani neví jakého.

Sběratelé a fanoušci těchto starých vozů rozdělují auta do několika skupin. Ty mají svoje vlastní označení a většina lidí se soustřeďuje na tuto jednu dobu. Základní rozdělení veteránů tak je na šest skupin, které se mezinárodně označují anglickými názvy. Toto rozdělení platí především pro americké vozy. V Evropě pak platí ještě přesnější dělení, které však už zahrnuje opravdu podrobné znalosti jednotlivých období.

Brass Cars

Takzvaná Brass neboli mosazná éra vozidel je ta úplně první. Pojmenována je po součástkách, ze kterých jsou vyrobeny přesné díly na autě – z bronzu. Jde velmi často o elektromobily či parní vozy. Hlavním předpokladem je, že automobily nebyly vyráběny masově. Jejich doba se tak většinou datuje mezi roky 1890 a 1900. Do této éry tak spadají ručně dělané vozy, jakými jsou například první Hispano-Suizy, Daimlery, Locomobily nebo také první, ještě nesériově vyráběné Fordy T. Mnohým vozidlům z této doby se také říkalo "kočáry bez koní“.

Zdroj: Oficiální zdroj

Antique Cars

Tato éra začala vlastně s "plechovou Lízinkou“, tedy s Fordem T. První sériově vyráběný automobil za 300 dolarů zmotorizoval Ameriku. A měl i další důsledky. Antique Cars se vyznačují tím, že jde z drtivé většiny o auta se spalovacím motorem. Ten vytlačil ostatní typy pohonů zcela na okraj. Například elektřina se začala používat jen jako zdroj energie pro benzínové motory, startéry, světla... Další slovo začalo v této době platit – standardizace.

Tato doba trvala až do první světové války.

Zdroj: Oficiální zdroj

Vintage Cars

Během první světové války se veškerá výroba soustředila na produkci zbraní a vojenského materiálu. Vitage Cars tak řadíme až za válečná léta. Zajímavé je na celé éře to, že je jen málo značek, které spolu mohly soupeřit. Poválečnou dobu, bídu a nedostatek surovin symbolizuje i úpadek automobilek. Zatímco před válkou si konkurovalo více než 600 značek, před velkou finanční krizí v roce 1929 jich bylo jen 60, za dalších dvanáct let dokonce méně než 20! Tato doba je spojená s válkami – vždyť také končí tou druhou světovou.

Zdroj: Oficiální zdroj

Classic Cars

Tuto dobu představuje stejně tak dobře Studená válka, nástup komunismu na Kubě, válka ve Vietnamu nebo rozdělení Berlína, jako ohromné Chevrolety, Buicky či Studebakery. V Evropě se označení Classic Cars moc neujalo a spíš se hovoří o Poválečné éře. Evropská auta musel dlouhou dobu vycházet z předválečných modelů a počkat si na výraznější oživený trhu několik dlouhých let. Zničená Evropa pak ale vydal takové skvosty jako Volkswagen Beetle, Mercedes-Benz 300 SL Gullwing, Citroën 2CV, Moris Minor či Fiat 500.

Zdroj: Oficiální zdroj

Slova Classic Cars ale spíš spojujeme s americkými křižníky silnic, jako je Pontiac Firebird, Chevrolet Belair či Ford Crown Victoria. Američané si pak potrpí na podskupiny této třídy. Rozdělují jí také na Hot-Rody a Roadstery (upravené staré vozy s moderní technikou a kabriolety) a poslední podskupinou jsou Muscle Cars, tedy silné sportovní vozy této doby.

Modern Cars

Pokud máte auto z roku 1979, pak ještě patříte do slupiny předchozí. Každý následující rok se už označuje jako Moderní éra.

Toto označení ale není zcela jednoznačné. V některých podkladech se například setkáme s posunutím Brass Cars na místo Antique Cars, když jejich místo zaujímá takzvaná éra Veteránů.