Vědci téměř dosáhli teploty Velkého třesku

Zdroj: Oficiální zdroj

Neuvěřitelně horké místo vytvořili američtí vědci. Bylo 250 000x teplejší než Slunce. Fyzici se dostali téměř k teplotám, jaké panovaly při vzniku vesmíru v době takzvaného Velké třesku.

Odborníci na několik milisekund roztavili protony a neutrony. K dosažení teploty čtyř triliard stupňů Celsia použili gigantický urychlovač atomů, který se nachází v Brookhavenské národní laboratoři v New Yorku. V urychlovači fyzici sráželi ionty zlata. Vytvářeli tak ultrahorké exploze s dobou trvání několika milisekund.
 

I tak krátká doba ale stačila k tomu, aby experti získali údaje, které budou zkoumat ještě řadu let, uvedli výzkumníci.
 

"Námi dosažená teplota je dostatečná k tomu, abychom rozpustili protony a neutrony," uvedl počátkem týdne profesor Steven Vigdor.

Vědci tak pravděpodobně vytvořili na krátký časový okamžik unikátní hmotu, která je obecně známá pod názvem kvark-gluonové plazma. Z kvarků a gluonů jsou složeny mnohem větší protony a neutrony.

Zdroj: Oficiální zdroj

Vědci ale zároveň doufají, že jim studium kvarků a gluonů dá odpovědi na otázky, jak vyrábět ještě dokonalejší elektrotechniku.
 

"Předpokládaná teplota tání protonů a neutronů je dva triliony stupňů Celsia," dodal Vigor s tím, že teplota jádra typické supernovy bývá "asi dvě miliardy stupňů Celsia."
 

Naše Slunce je pak horké "pouhých" 50 milionů stupňů Celsia. Železo taje při 1800 stupních a průměrná teplota vesmíru je rovna 0,7 stupňům Celsia nad absolutní nulou (minus 273 °C).
 

Vigor věří, že se během pokusu se svými kolegy díval na jev, při které se z kvark-gluonové polévky vynoří hadrony, tedy částice, které tvoří většinu nám známého vesmíru.

Co se stalo po Velkém třesku?
 

Podle vědců se v tomto okamžiku, krátce po Velkém třesku, něco muselo "stát". Ono tajemné něco vytvořilo nesoulad mezi množstvím vzniklé hmoty a antihmoty, která by jinak vzájemně anihilovala. Vesmír by tak byl tvořen jen energií. Ale tak tomu není.
 

Později ke konci roku chtějí odborníci využít k podobnému pokusu urychlovač LHC ve Švýcarsku. Chtějí se dostat ještě k vyšším teplotám. Díky nim by se dívali na okamžiky velmi blízké události, kterou i laická veřejnost zná pod názvem Velký třesk.